Poznámka: Farského na zpáteční cestě do sněmovny zastavila mlha, kterou sám vypustil

Je logické, že veřejnost bude citlivě reagovat na případy, které budí dojem, že jsou v rozporu s deklarovaným obratem politické kultury. Lze souhlasit s tím, že několikaměsíční absenci při běžné poslanecké rutině může vyvážit profit ze stáže pro zbytek funkčního období, že podobné životní šance se neodmítají, že ostatně české politice neškodí větší rozhled po světě a tak dále. Celá cesta do Oregonu by nakonec mohla být dobře obhajitelná, kdyby o ní Jan Farský od začátku otevřeně komunikoval se svými kolegy (jimiž se nechal zvolit do čela poslaneckého klubu), s koaličními partnery a především s voličskou veřejností. Ostatně člověk v běžném pracovním poměru by o podobné situaci musel jednat se svým zaměstnavatelem; ten, pokud by byl rozumný, by se vstřícně podílel na hledání uspokojivého řešení. Proč by tohle nemohl Jan Farský očekávat od svých voličů, kteří mu svěřili poslanecký mandát, fakticky ho zaměstnali do svých služeb?

Celá situace ukazuje, že otevřenost neznamená pro politikovu činnost komplikaci, která z jeho pohledu zbytečně vytahuje na světlo různé zákulisní věci. Zde je patrné, že naopak může jít o čistý stůl, s nímž se podobnými výzvami prochází rozhodně důstojněji, než jak odcestoval za oceán Jan Farský, s politováníhodným vtažením Petra Pitharta a Michaela Žantovského do celé kauzy. Vypuštěním mlhy si ve výsledku způsobil značné zpoždění na zpáteční cestě do sněmovny.

Z vyjádření, kterým oznamoval složení poslaneckého mandátu, není úplně zřejmé, že si tento rozměr uvědomuje. Pro zástupce stran, které hlásají posun politické kultury k otevřenosti, předvídatelnosti a vysoké míře veřejné kontroly, je taková reflexe nezbytná. To, že Jan Farský přece jen rezignoval, ale snad signalizuje žádoucí vykročení od mentality reagovat při konfrontaci s vlastním problémem zvěčněným výrokem minulého volebního období: „Já vám jenom chci říct, že nikdy neodstoupím. Nikdy. Nech si to všichni zapamatují. Nikdy." Každý posun od stylu Andreje Babiše se počítá.

Filip Breindl