Poutníkův fejeton: Na cestě k Číhošti

Právě tam - zvláště zdolává-li svou trasu po svých - nejzřetelněji pocítí, jak klamným je to klišé o údajné krajině, která prý sama vypráví o bolestných stránkách vlastních dějin. Kdyby tomu tak bylo, mohla by se zdejší historie chlubit samými světlými kapitolami, protože právě takový obraz skrývají hluboké lesy, příjemně zvlněná krajina, pohled na srnky, chladivé studánky, zrající třešně a koneckonců i pole s jinou barvou než řepkovou žlutou. Samotný vstup do Číhoště vroubí půvabné stromoví, do tuzemské reality poutníka vrací nepříliš udržovaný areál zemědělského podniku, ale bolestné stránky dějin vyprávějí až informační tabule u kostela a fary. Klid vesničky v poledním červnovém slunci příliš nepomáhá představivosti, aby vykreslila zdejší dramata let 1949 a 1950. Proč by také měl - kdo chce vnímat, vnímá je i tak.

Podobně tomu je i několik kilometrů odtud, v půvabné zátočině Sázavy. Jistě si lze namlouvat, že při troše ztišení je možné sluchem fantazie zaslechnout hvizd Jestřábovy píšťalky, halas šiškové bitvy, cákání koupajících se junáků a jiné tábornické příhody, nemluvě o možnosti si u Rodrigovy skály na Stvořidlech vyzkoušet strhující finále Alvarezovy hry popsané ve Foglarově knize Devadesátka pokračuje. Samotná romantická krajina však nepoví, v jak dramatických vnějších kulisách (mimo jiné dvou totalit minulého století) táboření pražských skautů probíhalo a v soukolí jakých tlaků se ocital samotný Foglar.

Možná malou nápovědu, jak rozumět zdejší nevyzpytatelné krajině, nalezne poutník v hospodě U České koruny pod majestátním hradem Lipnice. Právě zde Jaroslav Hašek črtal příhody dobrého vojáka Švejka ve světové válce. Prý jde o jeden z nejvydařenějších pokusů o jinak nemožné zachycení naší národní povahy - něco na tom možná je, řekne si Švejkův čtenář, když si vybaví rozumování knižního hrdiny o tom, jak za sarajevský atentát zaplatí jeho údajní strůjci ("vojna s Turkem bude - zabili jste mi strejčka" atd.), aby zanedlouho mašíroval na frontu bojovat s Rusy, kteří měli být spojenci, jimiž ve skutečnosti jsou Turci nemající nic společného se střelbou na arcivévodu Ferdinanda. Pak už se poutník ničemu nediví, ani tomu, co slyší na restauračních terasách o Brexitu, ani tomu, že v úvodu své cesty před vstupem na houpavou lávku přes Sázavu v Mrzkovicích viděl na stěně zemědělského podniku transparent "Stydím se za Miloše Zemana" a v jejím závěru na bývalé rozhledně na Melechově nasprejovaný nápis "Stop islám". Nesmírně půvabná a za návštěvu stojící krajina kolem geografického středu České republiky je v tom samozřejmě nevinně ...

Filip Breindl