Čísla, veřejnoprávní televize a angličtina – tři poznámky k médiím v nouzovém stavu

Čísla, veřejnoprávní televize a angličtina - tři poznámky k médiím v nouzovém stavu
16. května 2020 Náš názor Autor: Filip Breindl

Co jsme se v průběhu nouzového stavu dozvěděli o našich médiích? Třeba to, že je třeba zapracovat na interpretaci předkládaných čísel. Zdá se také, že zkušenost předchozích týdnů nalomila teorii o zastupitelnosti veřejnoprávní televize jinými stanicemi. A poslední kauza kolem angličtiny ministryně financí Aleny Schillerové naznačila sympatický posun jedné mediální skupiny.

Nejprve k těm číslům: Denní přírůstek, kumulativní počet, vyléčení, zemřelí, testy ... - je to hodně numer a je třeba důkladně promýšlet, jakou dynamiku epidemie v dané chvíli vyjadřují. Novinář nemá jen přepinknout čísla z grafu, jeho úkol spočívá v zasazení údajů do souvislostí a zachycení relevantní interpretace, tedy vyjádření lidí, kteří jsou k tomu kompetentní. Žít s koronavirem se učí celá společnost, mediální obec nevyjímaje, a je dobře, že se více přihlíží například k rubrice "Aktuální počet osob s prokázaným onemocněním COVID‑19 (včetně hospitalizovaných, bez vyléčených a úmrtí)". Žádoucí je pídit se například po reprodukčním čísle nebo vnímat vcelku podstatný rozdíl mezi celkovým počtem provedených testů a počtem testovaných osob.

Ještě před tím, než tato situace nastala, byla na spadnutí výživná debata o České televizi v souvislosti s výběrem nových radních ČT poslaneckou sněmovnou. Ze strany některých kandidátů padaly výroky o nepotřebnosti veřejnoprávní televize, jejíž činnost prý mohou snadno nahradit jiné stanice. Mimořádný stav ovšem ukázal, že komerční sféra se příliš nehrnula třeba do služby školákům izolovaným od svých tříd, nemluvě o přenosech bohoslužeb ze zavřených kostelů (mimochodem v Itálii si značně z koláčů sledovanosti ukously ranní mše papeže Františka, i tam o ně ale projevila zájem pouze katolická TV2000 a veřejnoprávní RAI). Nelze jim to zazlívat (až na jednu výjimku, viz dále), jsou to zkrátka dva různé přístupy k televizní tvorbě a publiku, nevyjádřitelné hodnocením lepší/horší, prostě jiné - snad si to uvědomí ti, kdo budou rozhodovat o složení Rady ČT a posléze i o její činnosti. A ta výjimka? Zpravodajství by mělo být zpravodajstvím, což třeba dubnová reportáž Novy "pane premiére, kde se schováváte - neschovávám se, makám" příliš nenaplňovala, navíc působila dojmem, že vznikla po tvůrčí poradě v Průhonicích.

Ale když už jsme u nepřehlédnutelné přízně komerčních stanic k určitým politikům, možná se blýská na lepší časy. O uskutečnění interview s ministryní financí Alenou Schillerovou v angličtině se totiž pokoušela redaktorka CNN Prima News. Ponechme stranou všechny ostatní okolnosti celé záležitosti a všimněme si, že ještě nedávno přístup mateřské Primy přinejmenším vůči členům vlády rozhodně nepřipomínal nějakou kontrolní roli médií. Stačí si vzpomenout na debatu, v níž Schillerovou donutila neohroženě hájit svá stanoviska v tvrdém názorovém střetu s ministerským kolegou Karlem Havlíčkem (tedy pomlouvat nepřítomnou opozici za spokojeného přihlížení moderátorky). Uvidíme dále, zda šlo jen o první vlaštovku, která mediální jaro nedělá.

Filip Breindl

Zpravodajství na Proglasu

Zprávy pro lidi dobré vůle ve všední dny v 10, 13, 15 a 19 hodin; v sobotu v 10 a 15 hodin

Zrcadlo týdne v sobotu od 18. hodiny

13+ každý všední den krátce po 13. hodině

Regiony

Regiony