Komentář: Slovenští biskupové opustili konspirační slovník, volají po úctě a respektu

Komentář: Slovenští biskupové opustili konspirační slovník, volají po úctě a respektu
15. prosince 2018 Komentář týdne Autor: Filip Breindl

Aktuální Komentář týdne připravil politolog Marián Sekerák působící na Vysoké škole Ambis a Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku. Věnuje se adventnímu pastýřskému listu slovenských biskupů, ve kterém zazněla výzva k úctě a respektu v mezilidských vztazích. Komentář vysíláme tuto sobotu 15. prosince 2018 v 7.30 a 18.20, opakujeme v neděli v 1.45 a opět v 7.30. Za týden pak přineseme předvánoční úvahu plzeňského biskupa Tomáše Holuba.

Slovenští biskupové opustili konspirační slovník, volají po úctě a respektu

Slovenští biskupové na začátku letošního adventu zveřejnili další z řady svých pastýřských listů. Nebylo by na tom nic nezvyklého. Takovéto texty jsou běžné. Ten nedávný je ale v něčem trochu jiný. A současně provokující.

„Mezilidské vztahy za poslední roky zdrsněly; na mnoha místech se lidé k druhým chovají nezdvořile a sobecky. Bohužel tyto způsoby pronikly do soukromého i veřejného života: dostali se do politiky, kultury i médií," píší slovenští ordináři. A mají pravdu. Za příklady nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat do diskuzí na sociálních sítích či pod internetovými články. Bez ohledu na téma jsou mnohdy plné urážek, útoků a příkrých odsudků.

Není se čemu divit. Vždyť příkladem – v tom negativním smyslu – jdou v tomto občanům nejednou i politici. Je docela běžné vyslechnout si z úst státních představitelů takové výrazy, které by někteří lidé nevyřkli snad ani v opilosti.

Abychom však jenom ploše nemoralizovali, podívejme se na další z řady myšlenek slovenského pastýřského listu: „V naší společnosti sílí vědomí práva na vlastní názor, ale bez respektu vůči jakékoliv autoritě: učiteli, lékaři, policistovi, soudci, představiteli státu, knězi."

Nepřekvapuje nás, že problém se současnou krizí autorit mají představitelé té instituce, která je na autoritativní a hierarchické struktuře od počátku založena. Překvapuje však, že tito nezmiňují, kde přesně vězí kořen zmíněné krize. Tedy, až na malou výjimku, kde jsou náznakově zmiňovány „skandály, které zasáhly společnost i církev“.

Proč by si měli lidé vážit církevních autorit, když sledují pokračující globální sexuální delikty vysokého kléru? Proč by si měli vážit třeba učitele, včetně vysokoškolských pedagogů, když vědí, že v naší společnosti vydělávají někdy méně než nekvalifikovaní dělníci bez maturity? A proč by si měli vážit politiky, když vidí, že volený zástupce občanů přichycený policií s úplatkem nejenom, že není pravomocně odsouzen, ale dokonce mu současný systém nabízí možnost vyhnout se trestnímu stíhání nabytím imunity plynoucí z veřejné funkce? Nebo že různými kauzami zatížení politikové jsou odklizeni do dobře placených dozorčích rad státních podniků, případně že manažeři státní firem dostávají milionové zlaté padáky? Nezabraňují snad tyto a další důvody tomu, abychom vůči těmto tzv. autoritám měli respekt a úctu? A kdo má vlastně právo určovat, kdo je veřejná autorita a kdo jí už není?

„Vedle úcty k autoritám je třeba zachovat úctu k názorovým oponentům. Šíří se mentalita vzájemného znevažování či dokonce mávání zvednutými pěstmi: a zalíbilo se to i některým křesťanům. (…) Nenavštěvujme webové stránky, které podporují nesnášenlivost a pohrdání druhými. Nepodporujme takové stránky!“ – To je další ze zajímavých myšlenek pastýřského listu. Idea je to správná. Mravní poučení je zcela zřejmé. Otázka je, zda nepřichází pozdě. Nešvar sledování a šíření lživých, poplašných a útočných informací a zpráv je už příliš rozšířen. A podílejí se na tom i některá média, která samy sebe titulují jako křesťanská či „tradičně katolická“.

Na obdobný problém nedávno ve své apoštolské exhortaci Gaudete et exsultate upozornil i papež František. Napsal: „I křesťané mohou mít účast na sítích verbálního násilí prostřednictvím internetu a v různých oblastech či prostorech digitální výměny. (…) Tak nastává nebezpečný dualismus, protože na těchto sítích se říkají věci, které by nebyly tolerovány ve veřejném životě, a vynořuje se snaha kompenzovat vlastní nespokojenost hněvivým vybíjením si touhy po pomstě.“

I sama církev, žel, někdy přispívá ústy svých představitelů k šíření nenávisti ve společnosti. Nevybíravý slovník některých kazatelů zde v Čechách i na Slovensku nechť je toho důkazem. Paradoxem je, že nám – oprávněně – vadí radikální imámové z islámských mešit burcující ke svaté válce proti křesťanům, ale podobně drsné výrazy zaznívající z některých křesťanských kostelních řečnišť dostávají posvěcení církevních autorit. Fundamentalismus islámský ale přece neporazíme fundamentalismem křesťanským.

I když úmysly a ústřední myšlenky tohoto pastýřského listu jsou bohulibé a rámované biblickými příměry, nelze zapomínat, že před pěti lety ta samá konference biskupů zveřejnila – rovněž na začátku adventu – list, kde velmi problematicky pracovala s pojmem kultura smrti a šířila konspirační teorie na úrovni webových stránek, před nimiž dnes varuje. Zbývá doufat, že současný dokument nebude jen pozitivním výstřelkem, ale naváže na něj celkový komunikační styl místní církve. Odezva se jistě dostaví.

Marián Sekerák pro Radio Proglas

advent 2018

Zprávy pro lidi dobré vůle

v 11, 13, 15 a 20 hodin.
V sobotu v 11 a 15 hodin, od 18 Zrcadlo týdne.

Pozvánky a informace z regionů ve všední den v 7.15, v sobotu od 9 hodin.

Regiony

Regiony