Zemřel Anton Srholec, slovenský kněz a obhájce lidských práv

Za minulého režimu publikoval v samizdatu, potom přispíval do různých periodik a vydal tři knihy. V posledních letech patřil k zastáncům odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka. Anton Srholec obdržel řadu ocenění ve své vlasti i v Česku. "Máme ještě velkou úlohu, abychom svobodě dali duši, morální hodnoty, svědomí a zodpovědnost za ostatní lidi, které máme okolo sebe," prohlásil v Praze 17. listopadu 2014, když přebíral Cenu paměti národa. Při jiné příležitosti řekl: "Pozoruji, jak jsou nevyváženě hodnoceny dějiny druhé  poloviny minulého století. Komunismus je stále ještě hodnocený jako něco skoro normálního, co muselo být, i když ve skutečnosti to byl stejně zločinecký systém jako nacismus."

Anton Srholec se narodil v roce 1929 ve Skalici na západním Slovensku. Jako gymnazista vstoupil k salesiánům Dona Boska. Poté, co komunistické úřady rozpustily řeholní řády a jemu neumožnily studium teologie, se pokusil o ilegální přechod hranic do Rakouska. Kvůli rozvodněné řece Moravě se mu to nepodařilo, byl dopaden a odsouzen na dvanáct let vězení. V pracovních táborech byl nakonec deset let, většinou pracoval v uranových dolech a podmínky později popsal v knize Světlo z hlubin jáchymovských lágrů. Po propuštění působil v dělnických profesích. V roce 1969 směl vycestovat do Itálie, kde dokončil přípravu bohoslovce a z rukou papeže Pavla VI. přijal kněžské svěcení. Po návratu do vlasti nesměl většinou službu veřejně vykonávat a čelil provokacím Státní bezpečnosti. Od roku 1992 se angažoval v občanském sdružení Resoty, které se věnuje pomoci lidem bez domova. Loni lékaři otci Antonovi diagnostikovali rakovinu plic.

R.I.P.