Zapojuje církev do debaty o vývoji nových technologií, shrnul papežovu novou encykliku teolog Štěch

Rerum novarum byla přelomovou, jelikož se věnovala palčivým problémům konce 19. století. Mezi nimi problematice komunistické ideologie, života dělnické třídy, ale i nástrahám neomezeného kapitalismu, ačkoliv potvrdila soukromé vlastnictví. Právě na tento odkaz plánuje navázat i Lev XIV.

Jeho encyklika otevřeně polemizuje o tom, co je to pravda, jaká je důstojnost lidské práce anebo o sociální spravedlnosti. Navazuje také na předchozího Svatého otce, Františka, který řešil etiku umělé inteligence. „Nestačí opakovat starší sociální učení, ale nově interpretovat technologické proměny dneška,“ řekl v našem vysílání Štěch, který se  odborně zabývá vztahem teologie a nových technologií.

Magnifica humanitas staví na hodnotách lidské důstojnosti, která se nerovná pracovní efektivitě, a také tvořivosti a společenské odpovědnosti každého. „Neoslovuje jenom věřící, ale všechny lidi dobré vůle,“ sdělil Štěch s tím, že katolická církev tímto vstupuje do vývoje a uplatnění nových technologií včetně umělé inteligence. Církev sama sebe v encyklice vnímá jako pilíř lidské kultury a součást společnosti.

Posouvá diskuzi od etiky umělé inteligence směrem ke komplexnější sociální nauce o ní. A teolog Štěch se věnuje také moci: „Digitální kontrola prostřednictvím datových systémů a velké výpočetní kapacity neleží na bedrech národních států, ale právě na technologických korporacích.“

Encyklika je podle něj realistická, Lev XIV přiznává, že vývoj jde rychle kupředu, a nepředstírá technologickou neomylnost. „Pojmenovává to, že umělá inteligence je dynamický fenomén i částečně neprůhledná šedá oblast a říká, že učení ohledně ní se bude určitě dále vyvíjet,“ shrnul Štěch. Nejde podle něj o pesimistický, ale ani o optimistický pohled.

Zaujal vás tento článek? Celý rozhovor s katolickým teologem Františkem Štěchem, který vedl náš moderátor Martin Novotný, uslyšíte pod tlačítkem níže: