Západní Čechy - opět pevná hráz socialismu?

"Nikomu jsem nikdy neublížil" versus "Nechceme politruka hejtmanem" - tak lze shrnout průběh dnešní volby hejtmana Plzeňského kraje. Václav Šlajs se zařazuje na znepokojivě rostoucí seznam osob s aktivní komunistickou minulostí zastávajících významnou volenou funkci v regionální samosprávě. Oproti medializovaným případům Vítězslavy Baborové a Václava Sloupa v sousedních krajích nebo ústeckého hejtmana Oldřicha Bubeníčka ovšem nepřichází v dresu KSČM, nýbrž ČSSD, jež se ráda prohlašuje za stranu mířící k moderní evropské demokratické levici. Demokracie je plný i slovník Václava Šlajse, jenž "v posledních 25 letech pracuje pro tuto demokratickou společnost." Pokud jde o roky předchozí, omezuje se nový hejtman pouze na sdělení, že "nemá cenu už tady vysvětlovat funkce, navíc nikdo z vás neví, jak to fungovalo v armádě, nezná posloupnosti, co byl náčelník politického oddělení (...) nikdy jsem politrukem nebyl, ale je to zbytečný, říkejte mi politruk, já jsem si na to zvyk´." Jak se zdá, své armádní působení či studia Vysoké školy politické při ÚV KSČ skutečně blíže vysvětlovat nehodlá, jak alespoň vyplývá z oficiálního životopisu zveřejněného na webu Plzeňského kraje. Filosofování o tom, zda náhodou není protimluvem sdělení "nikdy jsem se nezpronevěřil demokracii, ano, byl jsem členem KSČ", také ponechává jiným.

Celá záležitost odkrývá bídu naší politické a veřejné kultury trochu na jiném místě, než případ zmíněných komunistů Sloupa a Bubeníčka v krajích, kde KSČM v roce 2012 vyhrála volby. V Plzeňském kraji ovšem zvítězila ODS, druzí socialisté pak před alternativou velké koalice dvou rivalských, avšak demokratických stran zvolila souručenství s pokračovateli Šlajsovy rodné strany, jež kromě jiného pojmenovala tehdejší - z větší části zadrátovaný - Západočeský kraj "Pevnou hrází socialismu a míru" a dávala bedlivý pozor, aby si někdo nedovolil připomínat historickou skutečnost osvobození Plzně americkou armádou. Ano, i kauzy jihočeských či karlovarských komunistických radních jdou z velké části na konto sociální demokracie. Pokud opravdu na elitní pozice nedovede brát odjinud, než z normalizace, navíc pro držitele neoslnivých asi 1100 preferenčních hlasů z krajských voleb, nesvědčí to o příliš dobré kondici lídra levice a především o opravdovosti směřování k britské Labour Party či německé SPD. (Pravda, těžko říci, zda osobnosti typu Michala Haška, vzhledem k věku prokazatelně nezatížené kolaborací s rudou totalitou, tvoří lepší alternativu). "ČSSD už nestojí o prodemokratické levicové voliče?" ptá se nápis, který při dnešní schůzi krajských zastupitelů v Plzni držela jedna z oponentek Šlajsovy volby. Správná otázka, kterou lze obecně vztáhnout na celý veřejný život v republice. O co stojí politici a oč by především ti placení daňovým poplatníkem za výkon své funkce měli stát? Ví veřejnost, o co stojí ona? Ví, jaké má nástroje k tomu, aby to politikům sdělila? To jsou vzkazy vyplývající z dnešní volby plzeňského hejtmana, volby příznačné pro naši současnost - formálně demokratické, fakticky ulepené mnoha šmouhami.

Filip Breindl