Vídeňské muzeum vystavuje díla z terezínského ghetta
Ve vídeňském Národopisném muzeu (Volkskundemuseum) je do 16. prosince k vidění výstava mapující osudy 27 umělců, kteří byli během druhé světové války vězněni v koncentračním táboře v Terezíně. Čtyři desítky děl zapůjčil do Vídně Památník v Terezíně a některá z nich opustila Česko vůbec poprvé, napsala agentura APA.
Kurátoři shromáždili díla, která vznikla během internace autorů a která se snaží život v táboře představit jejich očima. Autoři výstavy se snažili konfrontovat oficiální díla, která vznikla během práce vězňů v povolených táborových dílnách, s jejich osobními výtvory, které vznikaly v utajení a bez ohledu na nacistickou propagandu.
"Výchozím bodem pro nás byli lidé, kteří se dostali do Terezína z Vídně a z Rakouska, ty jsme později doplnili o lidi z Československa," uvedla při úterním zahájení výstavy kurátorka Rosemarie Burgstallerová.
Kulturní činnost v terezínském ghettu, zčásti tajná, dodnes představuje fenomén, který nemá obdoby. Možnost "samosprávy", jakož i fakt, že Terezín nebyl vyhlazovacím táborem, však nacisté využili zvláště koncem války k nechvalně známé propagandě.
Expozice nazvaná Srdce těžké jako olovo podle verše básnířky Ilse Weberové, která byla v Terezíně vězněna a která zemřela v roce 1944 v Osvětimi, potrvá do poloviny prosince.
Celkem terezínským ghettem prošlo asi 155.000 mužů, žen a dětí, z toho asi 75.000 z Čech a Moravy, na 40.000 z Německa, 15.000 z Rakouska a další ze Slovenska, Maďarska, Nizozemska, Dánska a dalších zemí. Transporty odešlo více než 87.000 lidí, kteří poté skončili ve vyhlazovacích táborech.
