Věrnost je možná v manželství i kněžství, řekl papež František

Letošní promluvu věnoval jednotě a věrnosti, které jsou nejenom „dvěma opěrnými pilíři manželského kanonického práva a teologie, nýbrž také a především samou podstatou Kristovy církve. Tato dvě manželská dobra mají být epifanií křestní víry, spíše než právním závazkem každého manželského svazku," uvedl audienci papež.

Podle něj jednota a věrnost, dva ustavující a nezcizitelné prvky manželství , vyzývají církev, a zejména pak kněze a biskupy, k pastoračnímu úsilí, které má rodinu provázet v různých etapách jejího utváření a rozvoje. Doporučil trojí přípravu na manželství – předcházející jeho uzavření, a tudíž časově vzdálenou, dále formaci souběžnou se vstupem do svazku a konečně celoživotní, tedy dlouhodobou a trvalou, díky níž v manželech narůstá vědomí o jejich povolání a z něj plynoucích hodnot a povinností.

„Od platně uzavřeného manželství se požaduje, aby každý ze snoubenců nastolil vůči druhému plnou jednotu a harmonii, aby se skrze vzájemnou výměnu příslušného lidského, mravního a duchovního bohatství oba manželé stali jedním tělem, a to téměř po způsobu spojených nádob. Manželství rovněž zavazuje k věrnosti, která pojímá celý život a stává se tak trvalým životním společenstvím," komentuje František manželský svazek.

Manželé, kteří svůj svazek prožívají ve velkorysé jednotě a s věrnou láskou, poskytují církvi cennou pastorační pomoc, podotkl dále Svatý otec. Jejich manželství se totiž stává mlčenlivým, každodenním kázáním, ačkoli musíme s lítostí konstatovat, že dlouholetý společný život manželského páru se nedostává na první stránky zpravodajství, které naopak žije ze skandálů, rozchodů a rozvodů, poznamenal František.

"Jednota a věrnost jsou dvě důležité a nezbytné hodnoty nejenom v manželském svazku, nýbrž také v mezilidských a společenských vztazích. Všichni jsme si vědomi, jaké nesnáze v občanském společenství působí nedodržené sliby, nedostatek věrnosti danému slovu a přijatým závazkům,“ dodává.