Vatikánská výstava a kolokvium o českých šlechticích diplomatech

„Smyslem této zahraniční aktivity je nejen připomenout a prezentovat evropský význam památek na šlechtické diplomaty českých zemí, zachovaných ve fondech hradů a zámků Národního památkového ústavu, ale také zdůraznit význam tohoto dědictví pro evropské i světové dějiny a v neposlední řadě navázat jeho prostřednictvím spolupráci s evropskými paměťovými institucemi za účelem výzkumu, prezentace a dalšího využití historického dědictví,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Panelová výstava Šlechta z českých zemí v diplomatických službách při Svatém stolci a Suverénním řádu maltézských rytířů přiblíží římskému publiku příběhy císařských vyslanců z českých zemí v Římě, historii diplomatických vztahů mezi Rakouským císařstvím, potažmo Rakousko-Uherskem, a Vatikánem, nebo průběh papežských audiencí. Pozornost bude věnována poslednímu rakousko-uherskému diplomatovi u Svatého stolce princi Johannu Schönburg-Hartensteinovi, majiteli jihočeského vodního zámku Červená Lhota. „Johann princ Schönburg-Hartenstein (1864–1937) patřil k poslední generaci rakousko-uherských diplomatů, jejichž kariéru a osobní život zásadně poznamenaly hrůzy I. světové války. Ta prince zastihla na postu rakousko-uherského velvyslance u Apoštolského stolce. Po vypuknutí války se uchýlil do Švýcarska, kde aktivně pokračoval ve své mírové politice a v jednáních o znovuzaložení papežského státu. Za tuto neutuchající aktivitu obdržel v roce 1920 od papeže Benedikta XV. nejvyšší papežské vyznamenání Řád Kristův, který je vystaven spolu s dalšími osobními předměty diplomata na zámku Červená Lhota“, upřesňuj spoluautor výstavy Roman Dáňa, kurátor z Červené Lhoty.

Samostatná část se zaměří na diplomatickou činnost velkopřevorů Českého velkopřevorství řádu maltézských rytířů od 17. do 20. století.

Na vernisáž výstavy naváže stejnojmenné vědecké kolokvium. Přednášek se ujmou historik Milan Buben (Diplomacie a Suverénní řád maltézských rytířů) a odborná pracovnice Národního památkového ústavu Eva Lukášová (Památky k historii a aristokratickým členům řádu maltézských rytířů ve sbírkách hradů a zámků). 

Po slavnostním zahájení bude výstava přemístěna do Papežské koleje Nepomucenum, kde se v sobotu 24. listopadu uskuteční prezentace Národního památkového ústavu. České památky ve správě NPÚ zpřístupněné veřejnosti představí generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková, s projektem Šlechta českých zemí v evropské diplomacii seznámí garant projektu a ředitel územní památkové správy NPÚ v Českých Budějovicích Petr Pavelec. Výstava bude přístupná až do 14. prosince 2018.

Panelová výstava a kolokvium jsou jednou ze zahraničních aktivit projektu NPÚ Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, který je součástí Evropského roku kulturního dědictví 2018. 

Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.