V. Kodet: Přeji účastníkům konference načerpání úlevy a vnitřní síly

Na vás už řadu let spočívá úkol úvodní přednáškou uvést navštěvníky konference do tématu. O co jste se snažil letos, když máme rozjímat nad 15. kapitolou Janova evangelia, podobenství o vinném kmeni, nad pokynem zůstaňte v mé lásce?

To je podobné každý rok. Zaprvé nás všechny vtáhnout do Boží blízkosti z těch našich starostí a všeho, co jsme nechali doma, z trápení, která jsme zažili na cestě. Zklidnit se a začít vnímat Boží slovo. A většinou je to tak, že první řečník, kterým častokrát bývám já, má za úkol přednést šíři toho textu, kterou pak ostatní řečníci rozvádějí ve svých přednáškách.

V čem myslíte, že má tato část evangelia zvláštní poselství pro lidi současné doby, pro křesťany žijící teď a tady?

Ježíš v té patnácté kapitole říká své podobenství o vinném kmeni a ratolestech. Říká to vlastně během poslední večeře nebo těsně poté, co umyl apoštolům nohy. A sděluje jim velmi důležité věci o svém odchodu, o příchodu Ducha Svatého, o tom, co Duch Svatý v jejich životě způsobí. A v této souvislosti také říká toto podobenství, aby jim zdůraznil, jak je důležité, aby setrvávali v jeho lásce, aby ho milovali. Poslání, které jim svěřil, plodnost jejich života a poslání vůči světu bude fungovat jedině tehdy, když budou skutečně žít ve velice osobním blízkém vztahu s ním.

A totéž tedy platí i po těch dvou tisících letech pro nás.

Samozřejmě.

Na začátku konference jsem hovořil s některými návštěvníky, kteří právě přijeli, mnozí ještě obtěžkáni zavazadly. Ptal jsem se jich, proč se vypravují na charismatickou konferenci a řada z nich hovořila o tom, že hledají duchovní osvěžení, povzbuzení. Někteří z nich zmiňovali také vaše jméno, že jdou takříkajíc na Kodeta. Asi to také tak trošku vnímate, že na vás leží určitý závazek splnit očekávání navštěvníků.

Na mně především leží splnit očekávání Pána Ježíše. O to se snažím celý život, ne že by mi to vždycky šlo, ale pro mě je velice důležité to, co Bůh po mě chce. A jestli to těm lidem pomůže a dávají mi třeba zpětnou vazbu, že je to oslovuje, tak jsem za to vděčný. Jsem vděčný Pánu Bohu, že ta služba není zbytečná.

Promlouváte k návštěvníkům konference už řadu let. Myslíte si, že se v průběhu té doby navštěvníci nějak proměňují, že sem zkrátka přichází trošku jiný typ lidí než v minulých letech?

Za tu dobu, co na konference jezdívám, od počátku s malou přestávkou asi dvou konferencí, je ta změna veliká. Co je v posledních letech jedinečné, že jezdívá stále více rodin s dětmi, i s malými dětmi, a že to zasahuje právě tuto skupinu lidí. Rodiny s více dětmi si častokrát nemohou dovolit žadné exercicie, žadnou duchovní obnovu, zvlášť když nemají nikoho, kdo by jim děti pohlídal. A tady ten program pro děti a vyžití i těch nejmenších dává prostor, aby se toho učastnila celá rodina. Takže takový sekundární příspěvek toho je, že to, co by mohli prožít jen dospělí, prožijí všichni a je to jejich společné bohatství.

Chápu, že lidská měřítka na úspěšnost nejsou na charismatickou konferenci úplně uplatnitelná, ale co by vás uspokojilo vzhledem k letošní konferenci a jejímu přínosu vůči navštěvníkům?

Byl bych rád, kdyby většina těch lidí zažila určitou úlevu od svých starostí a těžkostí, se kterými sem přijeli. Byl bych rád, kdyby načerpali novou vnitřní sílu a touhu milovat Ježíše, zabývat se jeho slovem a prostě pro něj žít.