Trest pro Pussy Riot skandální, ne však důvodem k ničení křížů

17. srpna 2012 Události Autor: Filip Breindl

Poznámka k odsouzení členek ruské punkové skupiny Pussy Riot za výtržnictví v moskevském chrámu Krista Spasitele a k mediálnímu obrazu celého případu.

Na úvod je třeba jasně říci: Dva roky vězení jsou nepřiměřeným trestem pro mladé ženy, které v kostele poněkud svérázným způsobem protestovaly proti sepětí ruské pravoslavné církve s režimem Vladimira Putina, tehdy nezadržitelně mířícího do prezidentského úřadu, což jen formálně stvrdilo jeho více než desetiletou vládu nad Rusí. Stejně nepřiměřenou ukázkou státní síly vůči těm, kteří jsou nekonformní, bylo i jejich půlroční zadržování ve vazbě. Naděžda Tolokonnikovová, Marija Aljochinová  a Jekatěrina Samucevičová jistě nespáchaly zločin, který by měl být potrestán vězením a lze souhlasit s biskupem Václavem Malým, jenž by za adekvátní sankci považoval pokutu. "Zároveň to svědčí podle mého o tom, že současná moc v Rusku si není jista sama sebou, když potřebuje ukázat takovou sílu vůči třem mladým dívkám," řekl dále pražský světící biskup, který rozsudek označil za ostudný a kritizoval také počínání pravoslavné církve, která se zbytečnou tvrdost trestu nesnažila zmírnit. Souhlas, souhlas, souhlas, potud vše v pořádku.

Pussy Riot má ovšem zastánce i v aktivistických kruzích západu, které svou kritiku trestního stíhání punkerek staví na absolutním vnímání svobody projevu. "Vyjádřily jen svůj názor," zaznívá od mnohých z těch, kdo požadují osvobození Rusek. Tato argumentace je ovšem problematičtější, protože zapomíná, že svoboda projevu má hranice například ve svobodě vyznání druhých lidí. Vyjádření italského sociologa Massima Introvigna, že podobný čin by se neobešel bez sankcí ani na Západě, přišel vhod Kremlu, ale zatím platí, byť tendenci snižovat ochranu náboženského cítění před urážkami či napadáním nelze přehlédnout. Z tohoto hlediska je jistě dobře, že ruské zákony pamatují na případy "provokativního a urážlivého chování v náboženské budově" (řečeno dnešními slovy soudkyně), byť skandální uplatnění daného paragrafu v tomto případě nelze popřít. Stejně tak ovšem nelze ponechat kauzu Pussy Riot pouze kruhům, jímž je vlastní agresivní sekularismus trefně vyjádřený polonahou ukrajinskou aktivistkou podřezávající kříž. Způsob, jakým se ruský režim vypořádal s punkerkami, je opovrženíhodný, stejné je ale počínání těch, kteří vědomě nastrkávají štít údajné svobody projevu před vlastní netoleranci a nesnášenlivost.

Filip Breindl

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony