Svobodná Evropa dávala naději

Dnes se většinou vzpomíná na rádio Svobodná Evropa jako na rozhlasovou stanici převážně politického charakteru, na jeho zprávy, analýzy a komentáře. Ve skutečnosti bylo jeho obsahem a posláním mnohem víc. Jak v promluvě na rozloučenou s českým vysíláním Svobodné Evropy na podzim 2002 výstižně vyjádřil kardinál Miloslav Vlk, její dlouholetý posluchač, Svobodná Evropa plnila tři úkoly: šířila pravdivé informace, dávala naději, že se poměry jednou změní a že se k nám vrátí svoboda, a vytvářela a udržovala společenství těch, kdo v to doufali.

Co se prvního úkolu týče, byla Svobodná Evropa založena proto, aby bořila informační monopol komunistického režimu, aby pravdivě informovala jak o současném dění ve světě a u nás doma, tak o našich dějinách, které režim překrucoval, ale také vzdělávala mladé lidi v oblasti kultury a filosofie, a aby svými duchovními pořady bojovala o duši národa. Soudím-li podle sebe, ale i podle svědectví mnoha dalších posluchačů, vysílání Svobodné Evropy v nás vytvářelo či udržovalo vědomí sounáležitosti se západní civilizací a jejími křesťanskými kořeny. Od začátku Svobodná Evropa informovala o procesu evropského sjednocování, takže její posluchači věděli, že do této Evropy patříme.

V nemalé míře se to týkalo vývoje v římskokatolické církvi, zejména Druhého vatikánského koncilu, ekumenického hnutí a tak dále. Velkou pozornost věnovala Svobodná Evropa situaci věřících v komunistických zemích, zvolení slovanského papeže Jana Pavla II. a jeho úsilí o obnovení náboženské svobody a dodržování lidských práv v komunistických zemích. Potkal nás také stejný osud – atentát v roce 1981, který měl spolu s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem, na kterého byl spáchán atentát ve stejném roce, umlčet nejhorlivější bojovníky za svobodu. Bohudíky se to nezdařilo.

Velmi důležitou složku vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa tvořily pořady náboženské a duchovního obsahu vůbec. Hned od začátku vysílání, 1.května 1951, se v nedělích a o svátcích přenášela z mnichovského kostela sv.Štěpána katolická mše svatá a vysílaly se protestantské bohoslužby. Kromě toho se vysílaly i jiné náboženské pořady, promluvy duchovních jako byl Mons. Alexandr Heidler alias Otec Křišťan, Mons. Karel Fořt nebo Přemysl Pitter, zprávy z náboženského světa, komentáře a analýzy situace církví za železnou oponou.

Duchovní rozměr však pronikal i do jiných pořadů. Z vysílání pro mládež jsem se dovídala o křesťanských filosofech a autorech, o knihách s duchovním obsahem, které komunistický režim zakazoval a ničil. Otec Křišťan připravoval několik let pro mladé posluchače seriál o významných postavách duchovních dějin Evropy. Svobodná Evropa také pomáhala nahrazovat chybějící komunikaci mezi církví a věřícími. Náboženské vysílání Svobodné Evropy bylo v tehdejší „atmosféře strachu,“ jak řekl kardinál Miloslav Vlk ve své promluvě v Mnichově 12.května 1991, často „jedinou možností setkávat se s církví, s jejím životem a s Božím slovem.“

Svobodná Evropa však dávala možnost promluvit i těm doma umlčeným jako byli kardinál Josef Beran po nuceném odchodu do exilu, nebo kardinál František Tomášek, jehož poselství vysílala o Vánocích 1988.

Prostřednictvím Svobodné Evropy promlouvaly svým hlasem či dílem k národu i další osobnosti doma pronásledované či aktivní v exilu: Jan Zahradníček, Václav Renč, Josef Palivec, profesor Karel Vrána, Rafael Kubelík, Václav Havel, Jan Čep, Egon Hostovský, Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid, Jan Milič Lochman, doktorka Alice Masaryková, Marie Provazníková a další. Promlouvali k národu svým dílem v pořadech Rozhlasová univerzita, Vzkazy domovu, Slovo a svět, Náboženství a dnešek, Úvahy časové a nadčasové. Těmito a dalšími pořady pomáhalo Rádio Svobodná Evropa udržovat duchovní kontinuitu českého národa.

Dědictví dlouhých desetiletí vysílání rádia Svobodná Evropa do naší vlasti je patrné i dnes: její pravidelní posluchači jsou lépe informováni, jsou tolerantnější k názorům druhých, vyznávají křesťanské hodnoty. Kéž toto dědictví předávají dalším generacím.

Olga Kopecká-Valeská pro Radio Proglas

květen 2011