Svět si 19. srpna připomíná činnost humanitárních pracovníků

"Většinou si připomínáme primárně utrpení lidí, kterým je potřeba pomoci, nebo oslovujeme dárce. Toto je jediná příležitost v roce, která dává možnost připomenout i ty lidi, kteří často v nelehkých podmínkách tu vlastní pomoc realizují," řekl Pavel Gruber o významu dne, jenž má také vyjádřit poctu obětem násilných konfliktů či přírodních katastrof z řad humanitárních pracovníků. Pro celou společnost má světový den význam hlavně jako signál, že na světě stále existuje mnoho lidí, kteří se neobejdou bez pomoci humanitárních organizací, poznamenal Pavel Gruber. "Nikdy není dost příležitostí na to, abychom si my tady v České republice připomněli, kolik lidí na světě bohužel stále ještě potřebuje humanitární pomoc," poukázal na lidi postižené přírodními katastrofami či válečnými konflikty. V současnosti i pracovníci českých organizací pomáhají zejména obětem sucha a neúrody v zemích severovýchodní Afriky.

Společnost podle Pavla Grubera dokáže činnost humanitárních pracovníků ocenit, i když někdy o ní nemá zcela správné informace. "Asi bych si dokázal představit, že by v České republice to povolání mohlo mít ještě větší prestiž, zejména pokud to srovnám se státy západní Evropy. Tam se jedná o renomovanou profesi, u nás někdy bohužel panuje představa o tom, že by se mělo jednat o jakési nadšence. Přitom ta práce je skutečně natolik komplikovaná a těžká, že vyžaduje profesionály, vyžaduje zkušené lidi, vyžaduje odhodlané lidi. Myslím si ale, že se situace neustále lepší, zvláště když se podíváme na mladou generaci, mezi studenty, kde je o tuto práci nyní velký zájem," sdělil Pavel Gruber z Charity ČR. Na vzdělávání budoucích humanitárních pracovníků se zaměřují některé školy u nás, například olomoucká Vyšší odborná škola sociální Caritas nebo Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.