Svatá Hedvika je nadčasovou osobností

„Světci byli vlastně prvními z těch, kdo duchovním významem již před staletími překračovali hranice. Příklad sv. Hedviky září, ale není nejstarším. Při našem česko-polském setkání na půdě Slezské univerzity v Opavě, za něž jsme jí, nikoliv poprvé, opravdu vděčni, by nebylo moudré, kdybychom si nepřipomněli odkaz sv. Vojtěcha. A samozřejmě,  stejně tak by nebylo moudré, kdybychom neměli na paměti, že právě příklad sv. Hedviky je tím, čeho se nám dnes namnoze nedostává. Vždyť umět žít víc s myšlenkou na druhé než na sebe, je něco, co nikdy nepřestane být pravým lidským naplněním,“ řekl na úvod konference biskup Lobkowicz.

Úvodní blok referátů moderoval hlavní organizátor konference Mgr. Martin Čapský, Ph.D. z Ústavu historických věd (ÚHV) Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU. Nejprve vystoupil biskup prof. dr hab. Jan Marian Kopiec, představitel gliwické diecéze a vedoucí katedry dějin církve a patrologie Teologické fakulty Opolské univerzity. Přiblížil proces kanonizace sv. Hedviky započatý na počátku šedesátých let 13. století za papeže Urbana IV. a završený papežskou bulou jeho nástupce Klementa IV. dne 15. října 1267 a vyzdvihl osobnosti, které se zasadily o zvěčnění její památky. Druhý referující, prof. dr hab. Jerzy Rajman, vedoucí Katedry Historii Średniowiecznej Instytutu Historii Uniwersytetu Pedagogicznego v Krakově, hovořil o šíření kultu sv. Hedviky ve středověku. Upozornil jak na jistou rivalitu Velkopolska, Malopolska a Slezska i v procesech kanonizací, tak na duchovní spojení sv. Hedviky a sv. Alžběty Uherské a v neposlední řadě akcentoval vliv rozdělení relikvií sv. Hedviky na šíření jejího kultu po celé střední Evropě.

Druhá část jednání, kterou řídil Mgr. Petr Tesař ze Zemského archivu v Opavě, obsáhla tři vystoupení. Ks. prof. dr hab. Józef Pater (Papieski Wydział Teologiczny we Wrocławiu) se věnoval odrazu kultu sv. Hedviky v hmotné kultuře Slezska. Ve svém výkladu však jeho hranice dokonce přesáhl, když provedl úplný výčet 297 kostelů zasvěcených Hedvice nejen v Polsku, kde je jich 182, ale též v dalších evropských zemích (ČR jich má deset) i na obou amerických kontinentech. Po něm legendy o sv. Hedvice jako pramen k dvorskému prostředí slezských knížat prezentovala Mgr. Hana Miketová, posluchačka doktorského studia na ÚHV. Kultu sv. Hedviky na dvoře Karla IV. věnoval svůj příspěvek Mgr. Martin Čapský, Ph.D. Pro oba naposledy jmenované zástupce konferenci pořádajícího ÚHV to byla na čtvrtém jednání věnovaném na půdě SU církevním dějinám Slezska vydařená premiéra.

V posledním třetím bloku přednesl prof. PhDr. František X. Halas, CSc., z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci referát o ženách svaté pověsti ve středověké Evropě. Pořad ohlášených vystoupení, která vyjdou v tištěném výstupu, zakončil ks. prof. dr hab. Jacek Urban (Uniwersytet Jana Pawła II w Krakowie) nastolením zajímavé problematiky dvou svatých Hedvik, tedy sv. Hedviky Slezské a polské královny Hedviky (Jadwiga Andegaweńska, 1374-1399), svatořečené teprve papežem Janem Pavlem II. při jeho návštěvě Krakova 8. června 1997.

Závěrečné hodnocení provedl P. Mgr. Mieczysław Jan Augustynowicz, vikář opavské farnosti Panny Marie. Ocenil přednesené referáty i diskusi k nim a poděkoval všem, kdo o konferenci svou účastí projevili zájem. „Průběh našeho setkání poskytl detailní pohled nejen na osobnost sv. Hedviky, ale umožnil též chápání její doby v širších rozměrech a souvislostech. O to víc nás může těšit, že připravená vystoupení potvrdila význam sv. Hedviky ne pouze pro Slezsko či Polsko, ale prakticky pro teritorium celé střední Evropy,“ konstatoval Mgr. Augustynowicz a přislíbil, že další témata k příštím konferencím o církevních dějinách jsou již připravována.