Stydíme se za to, co byl schopen udělat člověk, řekl papež v památníku holokaustu

Stydíme se za to, co byl schopen udělat člověk, řekl papež v památníku holokaustu
26. května 2014 Události Autor: Filip Breindl

Papež František se ráno modlil u Zdi nářků v Jeruzalémě, zahájil tak program závěrečného dne své pouti do Svaté země. Věnuje se setkání s židovskými a muslimskými představiteli a izraelskými politiky – vyzval ke vzájemnému bratrství mezi věřícími různých náboženství a varoval před radikalismem: „Nikdo nesmí používat Boží jméno pro ospravedlnění násilí,“ řekl František na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

V jeruzalémském památníku obětem holokaustu Jad Vašem František uctil památku lidí zabitých při nacistickém pronásledování židů – o události uvažoval jako o odvrácení člověka od svého Stvořitele: "Člověče, kde jsi? Už tě nepoznávám ... Kdo jsi, člověče, kým jsi se stal, jaké hrůzy jsi schopen? (...) Už nikdy více, Pane, nikdy více. Tady jsme, Pane. Stydíme se za to, co byl schopen udělat člověk stvořený k Tvému obrazu a Tvé podobě," řekl František při své meditaci.

Papeže na zahradě své rezidence přivítal izraelský prezident Šimon Peres, jehož Svatý otec označil tvůrcem pokoje. Ve své promluvě pak František vyzval k zachování svobodného přístupu k židovským, křesťanským a muslimským posvátným místům v Jeruzalémě, Perese ujistil o svých modlitbách za něj i za celý Blízký východ. "K vytváření pokoje je třeba především úcta ke svobodě a důstojnosti každého člověka, o kterém židé, křesťané i muslimové věří a vyznávají, že byl stvořen Bohem a je určen k věčnému životu. Jestliže se na počátku opřeme o tento pevný společný bod, je možné rozvíjet snahu o mírumilovné řešení všech kontroverzí a konfliktů. (...) Důrazně je však třeba odmítnou všechno, co se staví proti míru a uctivému soužití židů, křesťanů a muslimů - násilí a terorismus i jakýkoli druh diskriminace z rasových či náboženských důvodů," zdůraznil František při projevu na zahradě jeruzalémského prezidentského paláce.

Příspěvek k pokojnému soužití náboženských skupin na Blízkém východě opakovaně zmínil jako jeden z hlavních cílů své pouti do Svaté země. Na pozitivní vývoj vztahů mezi katolickou církví a judaismem poukázal při setkání s rabíny v Jeruzalémě. Připomněl, že dva židovští představitelé ho do Svaté země provázejí, a ocenil deklaraci druhého vatikánského koncilu Nostra aetate, která zahájila novou etapu kontaktů mezi katolíky a stoupenci nekřesťanských náboženství. "Jsem skutečně přesvědčený, že to, k čemu mezi židy a katolíky došlo v posledních desetiletích, je opravdovým Božím darem, jedním z divů, které Pán učinil a kvůli kterým jsme povoláni mu dobrořečit," řekl papež.

Navštívil také izraelský národní hřbitov v Jeruzalémě a zavítal také k památníku obětí teroristických útoků. Dnes ho ještě čeká další setkání s cařihradským patriarchou Bartolomějem v pravoslavném kostele na Olivové hoře. V Getsemanském kostele promluví ke kněžím, řeholníkům a seminaristům a v jeruzalémském Večeřadle bude sloužit mši svatou.

Darujte Proglas!

 

Regiony

Regiony