Služebně nejstarší misionář světa dokončil své pozemské dílo

Tento film vznikl v roce 2005, kdy otce Meda navštívil malý štáb českých dokumentaristů, mezi nimiž byl i ředitel Proglasu Martin Holík. Činnost otce Meda ve školách, farnostech i při běžných setkáních s obyvateli severovýchodní Indie zachycovali na kameru Václav Stuchlý a salesián P. Leoš Ryška, který se rok poté stal ředitelem vzniklé televize Noe. "Já jsem často říkal, že to natáčení, které jsme tenkrát v Indii i spolu s otcem Martinem Holíkem podnikli, bylo pro mě osobně jako duchovní cvičení - být blízko něho a vidět, jak se dává těm lidem," vzpomíná otec Leoš.

P. Med udržoval pouto s vlastí zejména prostřednictvím dopisů zasílaných českým salesiánům a dalším příznivcům misií. Netajil se tím, že na rodnou zemi nezapomíná, a při setkání s našimi kněžími byl vděčný za telefonické spojení s posluchači Proglasu při velikonoční modlitbě Vesel se, nebes Královno. "Po těch všech sedmdesáti letech jsem nezapomněl, chovám svou českou národnost v srdci. Všem vám posluchačům, všem, kteří pracujete v rozhlasu, všem vašim rodinám posílám zvláštní požehnání," řekl otec Jan v dubnu 2005 v přímém přenosu polední modlitby z Indie. "On už tenkrát měl 90 let a denně jsem viděl, s jakou zbožností slouží mši svatou, sedí přede mší svatou ve zpovědnici, skončí jedna mše svatá, on utíká zase k dalším sestřičkám, skončíme návštěvu u sestřiček, zase jsme šli někam dál ... Všude ho vítali s velkým nadšením, protože viděli, že je to člověk vnitřně krásný," popsal P. Leoš Ryška.

Účastníci natáčení vzpomínají na povzbuzení, které si ze setkání s drobným bělovlasým knězem hovořícím osobitou češtinou a ještě sporadicky jezdícím na skútru odnášeli. "Samozřejmě ta událost, že ho Pán Bůh povolal na věčnost, mne zarmoutila, ale na druhou stranu vím, že máme dalšího přímluvce v nebi, protože to byl krásný, svatý člověk," uzavírá svou vzpomínku na otce Meda ředitel TV Noe.