Recenze - Komediomat
I televizní zábava si povšimla momentální obliby improvizačního divadla. Komediomatu, který pronikl do České televize, to zjevně pomáhá, jak se mohli přesvědčit návštěvníci posledního představení v brněnském kulturním domě Stadion.
Princip představení je jednoduchý – herci dostanou interpretační úkol těsně před vlastní scénkou, kterou mají vytvořit pokud možno tak, aby diváky pobavila. Roman Blumaier, Jiří Kniha, Marcela Máchová a Petr Panzenberger hostující za nemocného člena stálé sestavy Sašu Stankova, se toho zhostili se ctí. Rutině, k níž by mohlo směřovat opakované používání stejných her, brání nápaditost při vymýšlení dalších okolností scénky. Ani pravidelný návštěvník představení pak nemůže říci, že ho například hra Ruce, kdy herec hovoří podle gestikulace svého kolegy, už nepřekvapí. Srdečně se zasměje, když Jiří Kniha v živém videoklipu ztvární slova písně o včelce „Mája už míří mezi nás“ tak, že se směrem k publiku rozhání pomyslnou hlavní.
Komediomat neaspiruje na to, aby jeho humor zdomácněl v obecném povědomí, jako například pasáže Šimkových a Grossmannových povídek nebo cimrmanovských seminářů a her. Je to záležitost v dobrém slova smyslu konzumní – návštěvník zažije příjemný večer, pobaví se, ale svým známým těžko dokáže převyprávět, čeho se představení týkalo. Raději pošle odkaz na videozáznamy na internetu, a na Facebooku hlásí „to se mi líbí.“ Právě takové reakce spolu s hlasitým smíchem a potleskem při představení jsou hlavní ambicí Komediomatu – a měly by jí zůstat.
Ctitel humoru v nepokleslé podobě může představení bez obav navštívit. I když někdy herci najdou pokračování scénky v nejsnáze dostupné, ale také dvojsmyslné cestě, nedá se říci, že by toto schéma vyhledávali. Vulgaritám se vyhýbají zcela a nepředpojatý divák potleskem přijal způsob, jakým se Marcela Máchová a Roman Blumaier vypořádali s úkolem publika, které chtělo vidět přípravu na mistrovství světa v modlení.
Samozřejmě při téměř dvouhodinovém představení, na jehož počátku herci vědí minimum o jeho průběhu, se nelze vyhnout slabším momentům, scénce, jejíž pointa nevyzní, jak by měla. Tvoří zřetelnou menšinu a týkají se zvláště okamžiků, kdy herci nemohou tak výrazně spojit slovo s pohybem –hollywoodský režisér měnící charakter odehraného příběhu, scénka, kde herci napodobují své kolegy, zmíněný živý videoklip nebo pohádka odehraná za minutu – právě tím Komediomat nejlépe baví, ať už při svých představeních v Praze, Brně a Zlíně nebo v záznamech na internetu.
