Prof. Rethmann: Papežská návštěva podnětem k diskusi

Právě pasáž promluvy Benedikta XVI. ve Freiburgu, v níž papež vyzýval, aby se katolíci nevzdávali své odlišnosti od společnosti, přináší podle německého odborníka na teologickou etiku otázku, jak tuto výpověď skloubit s koncilním požadavkem, aby křesťané vnímali znamení doby a podíleli se na veřejném dění. "Kdybychom příliš zdůraznili to, co nás odlišuje od světa a od společnosti, mohlo by hrozit takové oddělení, které by vedlo do izolace, do ghetta," poznamenal k tomu Albert-Peter Rethmann. Podle něj slova Benedikta XVI. zapadají do současné situace německého křesťanství, které navzdory postupující sekularizaci dostává ve společnosti prostor k činnosti církevních vzdělávacích, sociálních, zdravotnických a dalších institucí. "Teď se otevírá řada otázek s tímto jádrem: Chceme dále spolupracovat ve všech těchto rovinách s velmi pluralitní společností nebo se chceme stáhnout a soustředit na čistou nauku církve a tzv. si nezašpinit ruce? Spíš bych zdůraznil tu perspektivu druhého vatikánského koncilu, Gaudium et spes, která říká: ano, chceme žít v tomto nejednoznačném světě a v tomto světě chceme spolupracovat se všemi lidmi dobré vůle," podotýká německý teolog, který se obává opačné interpretace papežových slov ze strany zastánců větší izolace církevního života.

Jako pozitivní prvky uplynulé papežské návštěvy zmiňuje Albert-Peter Rethmann především řeč Benedikta XVI. ve spolkovém sněmu v Berlíně a zdůraznění pozice přirozeného práva pro formování jakéhokoli právního systému i společenského řádu. Oceňuje také skutečnost, že se současný papež poprvé vydal na někdejší území NDR a rozdělenému Německu věnoval několik myšlenek. "Moc hezké bylo setkání křesťanů ve východním Německu. Tím ukázal papež, že vysoko hodnotí a oceňuje angažovanost křesťanů za komunismu. To byla opravdu oslava víry za účasti desítek tisíc lidí," hovořil prof. Rethmann o slavnostech v Erfurtu a Etzelbachu.

Papežská návštěva Německa podle něj obrátila větší společenskou pozornost k problémům místního katolického společenství a otevřela prostor k diskusím také o možných strukturálních změnách, jimiž by církev reagovala na svou aktuální situaci. "Je třeba diskutoval o tom, jestli ty struktury odpovídají nárokům, kterým se cítíme být zavázáni," řekl k tomu Albert-Peter Rethmann  dodal: "Krize víry opravdu v našich evropských společnostech existuje a je otázka, jestli se při jejím vnímání můžeme nesoustředit i na krizi církve. Důležité jsou podle mě oba aspekty. Musíme se zabývat krizí církve, abychom mohli ve společnosti vydávat důvěryhodné svědectví o Bohu a Ježíši Kristu," uzavírá