Po dobu prázdnin střeží vodní záchranáři vybrané vodní lokality
Bez nároku na odměnu a zcela dobrovolně pracují na vodních plochách po celé republice vodní záchranáři. Často se jedná pouze o vyškolené laiky. Seznam míst, kde zajišťují lékařskou pomoc, lze nalézt na stránkách Vodní záchranné služby.
„Většina vodních záchranářů to dělá ve svém volném čase. Ani nejsou profesionály v oboru, což je také důležité říct, že to jsou vyškolení dobrovolníci, kteří tuto službu poskytují. Naší odměnou je zachráněný pacient, kterého si potom převezme záchranná služba,“ řekl o své službě jeden ze záchranářů působící na jižní Moravě Michael Kobza. „Jsou tu úrazy, které jsou spojeny s pobytem na vodní ploše a mimo vodní plochu. Zejména se jedná o různé odřeniny a tržné rány na dolních končetinách, ale setkáváme se i s úrazy hlavy. Letos nejzávažnější případ, který jsme tu měli, byli dva mladíci, kteří se pod vlivem návykových látek porvali. Jeden druhému způsobil vážnou poruchu vědomí,“ popsal své působení Kobza.
Záchranáři z Brna-střed například pomáhají na brněnské přehradě a na Novomlýnských nádržích. Zajišťují čtyřiadvacetihodinový dozor nad vodou, pomáhají lidem a upozorňují je na možná rizika. „Lidé, kteří plánují rekreaci na vodě, tak by měli dbát na základní pravidla bezpečnosti. To znamená nikdy nechodit sám do vody, neplavat a neskákat tam, kde to neznám. Když jsem unavený nebo rozpálený ze slunce, tak taky rozhodně nechodit do vody. Plavat jenom ve vyznačeném prostoru. Nepohybovat se tam, kde se jezdí na vodních lyžích, kde plují motorové čluny a kde se provozují další vodní aktivity,“ nastínil možná rizika pobytu u vody a ve vodě Kobza.
Vodní záchranná služba Českého červeného kříže vznikla v roce 1968. Jedná se o největší a nejstarší celostátní organizaci věnující se vodní záchraně, vzdělávání a záchranářskému sportu.
