Olomoucké baroko – jeden z největších projektů v historii olomouckého muzejnictví

Podle jednoho z autorů koncepce výstavy Ondřeje Jakubce z Muzea umění Olomouc je cílem projektu komplexní, mezioborové zpracování historie a zejména výtvarné kultury Olomouce a regionu v období baroka. "Město zažilo v 17. a 18. století tak intenzivní rozmach, že můžeme mluvit o specifickém fenoménu a odstínu olomoucké barokní kultury. Její podobu spoluutvářely vlivy z Itálie, Francie, Podunají a sousedních Čech i Slezska, ale zejména lokální specifika. Mezi klíčové protagonisty patřily zejména instituce olomouckého biskupství a jezuitské univerzity a široké duchovenské prostředí, ale na druhé straně také vlastní měšťanská komunita se svou kulturou a rovněž i složka vojenská, související s přeměnou Olomouce na moderní evropskou pevnost," uvedl.

Idea výstavního projektu krystalizovala v MUO více než pět let. "Iniciátorem byl Milan Togner z Katedry dějin výtvarného umění Univerzity Palackého, my jsme jeho návrhu dávali konkrétní podobu a postupem času navázali spolupráci s olomouckým arcibiskupstvím, konkrétními farnostmi, Univerzitou Palackého a s dalšími muzejními institucemi. Klíčovým partnerem je přitom Vlastivědné muzeum v Olomouci," řekla kurátorka výstavy Gabriela Elbelová s tím, že zatímco výstava v Muzeu moderního umění a Arcidiecézním muzeu Olomouc se zaměří spíše na duchovní rozměr olomouckého baroka, expozice Vlastivědného muzea přiblíží dobovou měšťanskou kulturu. "Ve třech muzeích bude vystaveno bezmála pět set exponátů od více než šedesáti zapůjčitelů. Vedle tradičních výtvarných médií, obrazů a soch, dostává velký prostor také knižní kultura a barokní grafika, představená například v okázalých univerzitních tezích, a umělecké řemeslo, především barokní zlatnictví, které v olomouckých dílnách dosáhlo vysoké umělecké úrovně. Snažili jsme se shromáždit pestrou škálu špičkových dokladů uměleckého, ale i každodenního života barokního města," informovala. Ve výstavním sále si tak návštěvníci mohou prohlédnout restaurovaný obraz Sv. Petr při souboji se Šimonem Mágem, jehož autorem je Paul Troger, jeden z nejvýznamnějších rakouských malířů pozdního baroka poloviny 18. století. "Ještě v roce 1784 patřil ke skvostům výzdoby olomouckého kláštera Hradisko. Jakmile ale císař Josef II. klášter zrušil a rozhodl o rozprodání jeho majetku, zmizel. Na více než 220 let. Odborníci jej našli až v roce 2008 v kostelíku svatého Václava v Račicích na Třebíčsku," přiblížil osud rozměrného plátna Jakubec. Vůbec poprvé se mimo sakrální prostředí katedrály sv. Václava objeví soubor relikviářů svaté Pavlíny, nejvýznamnější barokní patronky města Olomouce. "Svatostánek bude vystaven v samostatné místnosti. Navíc se v naší instalaci pokoušíme o rekonstrukci podoby relikviáře z 18. století. Na začátku 20. století, konkrétně v roce 1914, byl totiž rozdělen," řekla kurátorka Helena Zápalková. Do Muzea moderního umění se z olomouckého arcibiskupství dočasně přestěhuje monumentální tapiserie Odpočinek na útěku do Egypta, který v roce 2008 restaurovala Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí. "Jedná se spolu s protějškem s výjevem Útěk do Egypta o jediné dodnes dochované tapiserie z původně rozsáhlejší arcibiskupské sbírky. Vznikly mezi lety 1680 až 1690 v Antverpách, pravděpodobně v dílně Van Der Goten, v jednom z významných antverpských rodinných podniků. Díky restaurování souboru se obě tapiserie řadí mezi nejlépe i nejautentičtěji dochovaná díla tohoto typu v České republice," upozornila kurátorka Simona Jemelková.

Výstava je rozdělena do tematických celků, které upozorňují na konkrétní objednavatelské okruhy (biskupové, kapitula, premonstráti z Hradiska, jezuitská akademie, církevní řády) a vůbec náboženský aspekt zdejší kultury 17. a 18. století. Své místo má ve výstavních sálech i výtvarná reprezentace olomouckých světeckých patronů, náboženských kultů a svátků a také aktivity a umělecké zakázky náboženských bratrstev.

Vlastivědné muzeum se soustředí zejména na představení světského elementu měšťanské kultury. "Naší snahou je poukázat na každodenní život uvnitř městských hradeb a pestrou škálu výrobků místních cechů, které dokládají vysokou úroveň řemesel ve městě," uvedl kurátor výstavy Martin Zdražil. "Koncepce výstavy ve Velkém sále Vlastivědného muzea vychází z podoby olomouckého náměstí, kterému dominují orloj a Čestný sloup Nejsvětější Trojice," dodal. Velká část výstavní plochy bude věnována také předmětům souvisejícím s budováním a provozem olomoucké barokní pevnosti, která patřila v polovině 18. století k nejmodernějším vojenským celkům v Evropě. Zvláštní kapitolu pak představuje Expozice herbaria a měšťanských interiérů v prostorách prvního patra muzea. Zde bude v původní podobě představeno unikátní, kompletně dochované barokní herbarium původem z olomoucké Krajinské lékárny a dále například soubor malovaných lékárenských "stojatek" z poloviny 18. století. "Návštěvníci se také mohou těšit na interiér barokního bytu, v němž bude vystaven nábytek ze 17. a 18. století a ojedinělý soubor figurín malovaných na dřevo, tzv. tichých společníků, ze Státního zámku Velké Losiny, který bude vůbec poprvé představen veřejnosti," vysvětlil kurátor VMO Filip Hradil.

Projekt Olomoucké baroko / Výtvarná kultura let 1620–1780 však nespočívá jen v samotné výstavě. Připravený je totiž bohatý doprovodný program, který zahrnuje bezmála 80 pořadů pro školy, koncertů, workshopů, filmových představení, komentovaných prohlídek, přednášek, nebo besed. Chybět nebude ani vědecká konference Historická Olomouc XVIII, která se v souvislosti s výstavním projektem zaměří na obecnější problematiku barokní kultury v českých a moravských městech. Řada akcí přitom "expanduje" z muzeí do města. Historici umění tak zájemce provedou některými významnými barokními památkami, například bazilikou na Svatém Kopečku, klášterem Hradisko, ale i centrem města, jemuž vévodí sloup Nejsvětější Trojice – památka UNESCO. Na skutečnost, že v případě Olomouckého baroka je výstavním prostorem i samotná hanácká metropole a její okolí, pamatovali pořadatelé při přípravě osmdesátistránkové brožury, která poslouží nejen jako průvodce po výstavních sálech, ale také jako bedekr po významných olomouckých barokních památkách, mezi nimiž nechybějí například sloup Nejsvětější Trojice, soubor kašen, kostel svatého Michala a další. Za pouhých 35 korun se bude prodávat v české a anglické mutaci v muzejních pokladnách i v informačním centru v podloubí radnice.

Výrazem úsilí po syntetickém zmapování tématu olomouckého baroka jako svébytného kulturního fenoménu bude i vícesvazková publikace, na níž se podílí více než osm desítek odborníků z různých oborů. "Vzhledem k rozsahu textů a řadě fotografií, kterým jsme chtěli nechat vyniknout, jsme byli nuceni publikaci rozdělit do tří svazků. V podobné míře dosud nebyly poznatky o dějinách, kultuře a výtvarném umění barokní éry v Olomouci shromážděny a interpretovány. Vedle shromážděných informací budou knihy jistě atraktivní i pro množství ilustrací, z nichž řada ukazuje ne zcela známé či vůbec nově představené umělecké předměty a záběry," sdělil editor publikací Ondřej Jakubec.

Jak upozornil ředitel MUO Pavel Zatloukal, v takovém rozsahu a intenzitě jako na projektu Olomoucké baroko dosud olomoucká muzea nespolupracovala. "Do budoucna bychom v nastoupené cestě kvalitní spolupráce obou našich institucí chtěli pokračovat," řekl ředitel VMO Břetislav Holásek.

Vynikající spolupráce se odrazila nejen při přípravě výstavy, publikace a doprovodného programu, ale i ve skutečnosti, že obě instituce budou mít po dobu trvání Olomouckého baroka jednotné vstupné a budou vzájemně respektovat slevové skupiny. Vstupenka bude stát v plné výši 80 korun, zlevněná pak 40 korun, a platí pro Arcidiecézní muzeum Olomouc, Muzeum moderního umění i Vlastivědné muzeum. Bude platná po celou dobu trvání výstavy, ale opravňuje jen k jedné návštěvě jednotlivých objektů.

(tisková zpráva Petra Bielesze z Muzea umění Olomouc)