Olga Kopecká-Valeská: Postavení žen v islámu
Olga Kopecká-Valeská se v Komentáři týdne zamýšlí nad současným postavením žen v muslimské společnosti. Reaguje na spory, které se týkají například oblékání muslimek, ale také tradičních zvyklostí, jako je separace mužů a žen na veřejných místech. Podle Valeské je toto téma velice aktuální i pro Evropu, protože v ní žije početná muslimská obec. Komentář můžete poslouchat v sobotu 6. března 2010 v 7.30 a 18.30, v neděli 7. března 2010 v 1.45 a v pondělí 8. března 2010 v 10.00, po odvysílání najdete záznam v našem audioarchivu.
Komentář týdne 6. března 2010
V posledních měsících zaměstnávají západní Evropu spory o to, zda a do jaké míry má být orthodoxním muslimkám dovoleno chodit na veřejnosti zahalené od hlavy až k patě v burku nebo nikáb.
Pro zákaz je například 75 % Francouzů, 60 % Britů, Španělů a Italů a polovina dotázaných Němců. Tomu, kdo si myslí, že na tom až tak nezáleží, co ženy nosí, odpůrci burky připomínají, že jde jen o špičku ledovce, co se týče pronikání těchto muslimských zvyklostí do západního světa. Na postupu jsou neblahé praktiky, vyplývající z přesvědčení o podřazeném postavení ženy ve společnosti, jako mrzačení nebo rodinné vraždění muslimských dívek, které chtějí žít po západním způsobu, například v Turecku nebo i v západní Evropě.
Spory o to, co lze ženám dovolit a co ne, se však neomezují na Evropany. Když před nedávnem vyhlásil saudský šejch Abdurrahman al-Barrak fatvu, tedy právo zabít každého, kdo usiluje o to, aby se muži a ženy setkávali či spolupracovali na pracovišti nebo na univerzitě, vyvolalo to kritiku mezi muslimskými duchovními a učenci i v některých arabských zemích, jako například v Bahrajnu nebo Kuvajtu. Také vlivný islámský institut v Káhiře míní, že tato fatva by měla být prohlášena za neplatnou. V Saudské Arábii se separování žen a mužů na pracovišti, na školách a na veřejnosti přísně dodržuje. Před časem tam dokonce došlo k velké tragédii, když při požáru školy mnoho žákyň uhořelo, protože je mravnostní stráže nepustily na ulici. Proto vyvolalo velké překvapení, ba pobouření gesto krále Abduláha, který nechal otevřít první koedukační vysokou školu v zemi.
Ale vraťme se k otázce zahalování. Nejdále došli zatím k zákazu ve Francii, kde parlamentní komise po bedlivém zkoumání doporučila zákaz zahalování žen včetně obličeje ve školách, v nemocnicích, ve vládních úřadech a ve veřejné dopravě. Podpory se komisi dostalo nejen od prezidenta Sarkozyho, který prohlásil, že plné zahalení je v rozporu s francouzskými hodnotami a důstojností ženy, ale i od jednoho pařížského imáma, který burku prohlásil za vězení, jež nemá opodstatnění v islámu. Svou troškou do mlýna přispěli asi i lupiči, kteří nedávno přepadli u Paříže banku, oblečeni v burkách, pod nimiž skrývali zbraně.
Také mezi ženami v některých muslimských zemích se zvedá vlna odporu proti burce a jinému omezování sílícím radikálním islámem, především v Egyptě nebo Iráku. Bohužel však ne vždy naleznou porozumění právě v západní Evropě. Křiklavý je například případ pákistánské dívky, žijící v Rakousku, kterou chtěl její otec zabít, protože konvertovala ke křesťanství. Orthodoxní muslimové trestají podle šarji smrtí každého konvertitu. Když se dívka obrátila o ochranu na rakouskou policii, setkala se s rozpaky a neochotou a bylo jí doporučeno, aby zbytečně věci nekomplikovala a vrátila se k islámu. Prý je to přece jedno, zda věří v Krista nebo v Aláha, prohlásil bodrý rakouský policejní úředník. Dívka musela uprchnout do Německa...
Jindy vede Evropany ke kompromisům prostě ziskuchtivost. Jedna britská letecká společnost nařídila svým letuškám při letech do Saudské Arábie nosit burku a když to jedna z nich odmítla, byla propuštěna. Jedna firma, vyrábějící panenky, zas představila nejnovější výtvor své italské návrhářky – panenku zahalenou do burky. Podle mého názoru je toto pro budoucnost žen v Evropě nebezpečnější než cokoliv jiného. Neboť nedělejme si iluze: v radikálních islámských společnostech, jako je například Irán, musí si alespoň vlasy halit i křesťanky. A pokud někdo namítne, že v Evropě to nehrozí, moc bych na to nespoléhala. Muslimové čítají dnes v Evropě už 50 milionů, a například v Bosně se etablovala stále početnější obec radikálních vahabitských muslimů, kteří jsou, jak varují západní diplomaté, na postupu. Pro sekularizovanou Evropu je proto nejvyšší čas zamyslit se nad tím, jak zaplnit vzniklé duchovní vakuum.
Olga Kopecká-Valeská