Nová církevní škola Filipka se připravuje na slavnostní otevření 2. září
Přípravy na otevření nové církevní školy Filipky vrcholí. Brněnská škola, kterou zřizuje Českobratrská církev evangelická, bude po dvou letech příprav otevřena v pondělí 2. září za přítomnosti Daniela Ženatého, synodního seniora.
Program slavnostního dne zahrnuje bohoslužbu pro děti i dospělé, prohlídku nových prostor školy, zahájení školního roku ve třídách pro žáky a učitele a divadelní představení Divadla Líšeň Spoutaný trávou.
I přestože je Filipka církevní škola, nebylo vyznání při zápisu a výběru dětí pro ředitelku Ruth Konvalinkovou vůbec důležité: "Pro nás je důležité, aby se rodiče ztotožnili s naším programem, aby přijali, co dětem chceme předat. A pokud to pro ně není překážkou, tak jsme otevřeni komukoliv," popisuje ředitelka Filipky a dodává, že mezi zapsanými žáky jsou děti katolického i evangelického vyznání společně s dětmi bez vyznání. "Filipka je škola, která by měla vytvářet určitý most mezi církví a lidmi - jak se říká - ze světa. A už se to i děje - například na brigádách se setkávají rodiče dětí, které dosud neměli žádný kontakt s církví a lidmi ze sboru, dochází zde k velmi přirozenému kontaktu," říká Ruth Konvalinková: "Za to jsme velice vděční."
Filipka je inovativní škola, jejíž program je založen na modelu Začít spolu, který vybírá to nejlepší z aktuálních pedagogických směrů a zároveň přejímá nosné prvky klasické školy. Ve smíšených třídách se bude učit čtyřicet dětí, postupně se škola rozroste na úplnou devítiletku.
Škola myslí i na pestrou nabídku volnočasových aktivit – za podpory Magistrátu města Brna zde mj. zařizují dílnu pro různá drobná řemesla. „Tento ateliér je speciální tím, že nemá sloužit jen pro vyučování či kroužky, ale bude otevřený i rodičům. Chceme tak podpořit i vztahy v rodinách – umožníme totiž rodičům zapojit se do tvoření spolu s dětmi, namísto věčného čekání na konec kroužků někde ve vestibulu,“ vysvětluje Ruth Konvalinková.
Jeden den v týdnu se děti budou učit mimo budovu školy, na exkurzích, v muzeích či galeriích, ale nejčastěji v přírodě – program tak navazuje i na myšlenky lesní pedagogiky.