Nedostatek religiozity nemusí znamenat bezvěrectví

Je pozoruhodné, jak velký zájem existuje v této době, především v západním světě, o to, jak je to ve světě s vírou, religiozitou či náboženskou příslušností. Řada renomovaných agentur o tom provádí průzkumy, jejichž hodnocení však není zcela jednoznačné. Ačkoli se 84 procent obyvatel naší zeměkoule identifikuje tak či onak s náboženstvím, jak uvedlo loni koncem roku americké Pew Forum o náboženství a veřejném životě, zbylých 16 procent, tedy miliarda sto milionů lidí, kteří se k žádnému náboženství nehlásí, je třetí největší skupinou, tedy hned za křesťany a muslimy. Pak teprve následují hinduisté, šintoisté a další, včetně tak zvaných přírodních náboženství. Rozhodně to však neznamená, že všichni, kdo se neidentifikují s žádným náboženstvím, jsou ateisté čili naprostí bezvěrci. Jak se zdůrazňuje v uvedené studii, mnozí z nich se sami označují za věřící, čímž se, na rozdíl od obecného mínění u nás, nemíní členství v některé církvi či náboženské obci, ale prostě víra v Boha nebo duchovno vůbec. Ve Spojených státech je to například skoro 70 procent těchto nábožensky neidentifikovaných. Přitom je nutné si povšimnout, že 62 procent těchto nábožensky nezařazených lidí žije v Číně, což mnohé vysvětluje...

Okolnost, že neidentifikování či nedostatek religiozity neznamená automaticky bezvěrectví, často nechápou nebo nechtějí chápat některá česká média. Tak například referovala Česká tisková kancelář loni v srpnu o článku tiskové agentury Reuters o celosvětovém průzkumu religiozity nebo-li zbožnosti, který provedla WIN-Gallup International Association. Ačkoli článek v angličtině mluví o „poklesu zbožnosti“ ve světě, ČTK píše, že „náboženská víra je celosvětově na ústupu“, a zcela vynechává to, co se praví v průzkumu agentury WIN, totiž, že většina z těch, kdo uvedli pokles vlastní religiozity „neztratila víru; tvrdí, že nejsou zbožní, ale zůstávají věřící.“ Přitom 81 procent katolíků ve zkoumaných zemích označilo samy sebe za zbožné....

Ale vraťme se ke statistice Pew Research Centra. Jednou z příčin, proč se lidé nehlásí k žádnému vyznání, může být, alespoň v některých zemích, vzrůstající pronásledování z náboženských důvodů a z toho plynoucí obavy, jak tomu bylo převážně v komunistických zemích a dosud je například v Číně nebo v Severní Koreji. Podle statistiky německé organizace Open Doors, uveřejněné počátkem ledna trpí na sto milionů křesťanů po celém světě nějakou formou pronásledování. Nejhůře jsou na tom v Severní Koreji, v Saudské Arábii, v Afghánistánu, Iráku, Somálsku na Maledivách, v Mali, v Iránu, Jemenu a v Eritreji. V poslední době vzrůstají také obavy křesťanů v Sýrii, Iráku, v Nigérii a v Egyptě. Celkem jsou šikanovaní, pronásledovaní nebo útlaku vystaveni křesťané v 65 zemích.Většinou je ohrožuje vzrůstající muslimský extremismus.

Obavy z jeho projevů vedou úřady nebo společnosti i v některých převážně křesťanských zemích k potlačování projevů náboženské příslušnosti. Jde například o některé letecké společnosti, létající do muslimských zemí. V této souvislosti uveďme lednový rozsudek Evropského soudního dvora pro lidská práva ve Štrasburku, který přiznal zaměstnankyni letecké společnosti British Airways ve Velké Británii právo nosit i ve službě na krku křížek, což jí zaměstnavatel před několika lety zakázal. Soud tento zákaz označil za náboženskou diskriminaci. To, že žena po šesti letech spor vyhrála, třebas až ve Štrasburku, je připomínkou, že usilovat o dodržování náboženských práv křesťanů v Evropě nemusí být marné.

Olga Kopecká - Valeská