Národní kulturní památka: starosti i naděje na peníze
Dnešním rozhodnutím vlády přibylo na seznam Národních kulturních památek i jedenáct sakrálních objektů, například Světelský oltář v Adamově, Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech nebo klášterní areál v Chotěšově na Plzeňsku. O tom, co znamená zařazení mezi objekty s nejvyšší památkovou ochranou, jsme hovořili s provizorem premonstrátského kláštera v Želivi P. Jáchymem Jaroslavem Šimkem.
Také želivský klášter se ocitl v rozšířeném seznamu národních kulturních památek a od 1. července 2010, kdy začne účinnost dnes schváleného seznamu, tak místo získá status nejvyššího stupně památkové ochrany. Pro správce to znamená větší kontrolu, 
konstatoval P. Šimek: "Samozřejmě z toho pro nás plynou přísnější kontroly. Cokoli se tady bude dít, bude daleko přísněji posuzováno."
Pozitivním důsledkem vyhlášení kláštera národní kulturní památkou je podle P. Šimka kromě jistého posílení prestiže především zvýšení šancí při získávání peněz z veřejných rozpočtů. Zvýšené finanční nároky přitom želivští premonstráti očekávají v souvislosti s plánovanou kompletní rekonstrukcí kláštera včetně hospodářského dvora. "Usilujeme o to, abychom se dostali do takzvaného IOP (Integrační operační program). Chceme zrekonstruovat celé opatství a samozřejmě i klášter," sdělil Proglasu P. Šimek. Prozradil, že návrh na zařazení kláštera na seznam národních kulturních památek podal Kraj Vysočina s podporou želivských premonstrátů.
Celý seznam nových národních kulturních památek najdete na stránkách ministerstva kultury.
