Na pravosti ostatků naše víra nestojí
„Librarius není Librarius“ - tak je možné shrnout výsledky historického, archeologického a antropologického výzkumu domnělých tělesných pozůstatků Jindřicha zvaného Librarius. První převor někdejšího dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích odpočívá jinde, než se předpokládalo.
Na bádání se podílela archeoložka Jihočeského muzea Zuzana Thomová, která má za sebou například výzkum ostatků sv. Auraciána z blízké katedrály sv. Mikuláše. Během konference konané přímo v prostoru kláštera v úterý 28. ledna 2020 potvrdila, že radiokarbonové metody jsou neúprosné a stáří kosterních nálezů ze zazděné niky v prostoru kostela Obětování Panny Marie datovaly až do doby po roce 1300, zatímco Jindřich zvaný Librarius zemřel roku 1281. Navíc tělesné pozůstatky patří patrně nejméně jednomu muži, ženě a dítěti a dále byly do ostatkové schránky přidány i kosti zvířecí:
Zjištěná skutečnost ale nemění nic na přínosu prvního převora kláštera pro rané dějiny jihočeské metropole, rozvoj města, církve i školství na jihu Čech v druhé polovině 13. století, připomněl kardinál Dominik Duka, jeden z iniciátorů výzkumu:
V podobném duchu přínos současníka svatého Tomáše Akvinského zhodnotil i sídelní českobudějovický biskup Vlastimil Kročil:
Význam údajného zpovědníka Přemysla Otakara II. tedy nespočívá v jeho posmrtném životě, ale právě v tom obyčejném lidském.
Konference sice vyvrátila, že by tělesné pozůstatky patřily Jindřichu Librariovi, ale vědci i zástupci církve předpokládají, že pod zkoumanou nikou v kostele se mohou nalézat ještě další kosti, jež by dotyčnému teoreticky patřit mohly. Výzkum tedy bude patrně pokračovat.
O prvním českobudějovickém převorovi jsme na Proglasu informovali také v pořadu našeho jihočeského studia, kde se nad jeho osobností zamýšlejí Zuzana Thomová spolu s kostelníkem Jiřím Míchalem.
