Medvěd, nevěsta i vozík s občerstvením, do ulic vyrazily první masopustní průvody

Na tradici připomínající období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami navazuje Popeleční středa, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. 

Kvůli koronavirovým opatřením se zatím řada masopustů nekonala. Některé masky ale do ulic vyšly, ovšem za dodržení protiepidemických pravidel. V Lokti na Sokolovsku se událost konala podruhé, zájem o ni je podle starosty Petra Adamce velký. Druhým ročníkem navázali na tradici i občané Řícmanic, vesnice čtrnáct kilometrů severovýchodně od Brna.

„Po dvou letech, kdy jsme masopust konečně mohli uspořádat, jsme udělali alespoň průvod obcí. Vyšli jsme v maskách na náves, předvedli tanečky, svedli vše negativní v obci za minulý rok na medvěda, kterého jsme popravili a následně vzkřísili. A potom jsme se odebrali směrem po dědině,“ přiblížil Proglasu průběh akce organizátor a účastník Zdeněk Alexa. Masek bylo podle něj zhruba patnáct, nechyběl medvěd jako symbol úrody a plodnosti, nevěsta, šašek i řezník.

Masopust (fašank, fašanky, končiny) byl pro lidi v minulosti časem veselí a hodování mezi dvěma obdobími střídmosti, zklidnění a pokání. Na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnili, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, oběd však už byl přísně postní. Následovala čtyřicetidenní doba přípravy na Velikonoce.