Letošní Velikonoce mají jednotný termín, častější je odlišnost východu

Liší se totiž nejen používáním gregoriánského a juliánského kalendáře, který v daný rok může, ale také nemusí stanovit odlišné datum prvního jarního úplňku. Vliv hraje také datum židovských velikonoc, svátku pesach, protože východní tradice pokládá za kanonické rozhodnutí nicejského koncilu 4. století, které se ve sněmovních aktech nedochovalo, ale zmiňují se o něm další prameny – a sice, že pesach má vždy předcházet křesťanským Velikonocím. Ty jsou v podobném termínu, ale na rozdíl od židovského svátku vždy v neděli. Mimochodem začátek pesachu letos připadl na úterý Svatého týdne.

Mezi východem a západem se pak mírně liší i způsob výpočtu nebo zaokrouhlování astronomické jarní rovnodennosti na pevné datum – na západě je to 21. březen a nejdřívější termín Velikonoc může být od den později, nejpozdější 25. dubna. Oproti tomu na východě svátky nemohou být v březnu, ale někdy nastávají až v květnu. Objevují se snahy termíny sjednotit a stává se, že se například menšinové společenství římských katolíků v zemi, kde převažují východní církve, přizpůsobí místní zvyklosti. Na shodném datu Velikonoc a společném slavení se ujednotili například křesťané ve Svaté zemi. Napřesrok Boží hod nastane na západě 1. dubna a na východě o týden později.

Na kdy připadají Velikonoce, lze spočítat podle poměrně složitého vzorce, který bere v potaz všechny zmíněné skutečnosti. Vypracoval ho v 19. století německý matematik Carl Friedrich Gauss (1777-1855) a jde o kombinaci násobení a dělení letopočtu s využitím konstant, které vyjadřují opakování celého velikonočního cyklu. Stejné datum jako letos očekávejme za jedenáct let, ale potom až v roce 2090.