Královnu Elišku Rejčku na brněnském Špilberku přestavuje unikátní expozice

Muzeum města Brna vystavuje vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně, který založila před 700 lety královna Eliška Rejčka. Právě ona nechala rukopisy na své náklady zhotovit a věnovala je novému konventu cisterciaček. Po zrušení kláštera Josefem II. se šest gotických manuskriptů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do kláštera v Rajhradě na Brněnsku a jeden do Moravského zemského archivu. Vídeňské rukopisy od roku 1782 neopustily rakouskou metropoli. Muzeu města Brna se podařilo u příležitosti výroční výstavy zorganizovat výpůjčku čtyř exemplářů z původního Eliščina daru. Jsou vystaveny se svými třemi moravskými protějšky a dalšími unikátními exponáty. Jsou jimi restaurovaný model baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí starobrněnského kláštera či výběr archeologických nálezů z cisterciáckého kláštera Owińska v Polsku, kde Eliška Rejčka trávila dětství. Jako připomínku dalších osudů starobrněnského kláštera si návštěvníci prohlédnou barokní kopii Palladia města Brna, tedy obrazu Madony Svatotomské, která se stala symbolem a ozdobou baziliky Panny Marie po přesunu řádu augustiniánů od svatého Tomáše na Staré Brno.

Výstava v barokní kapli hradu bude přístupná do 20.srpna.

Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. I poté, co podruhé ovdověla, uchovala si vliv a postavení. Zbraslavská kronika k 15. květnu 1323 zmiňuje, že Eliška uvedla řádové sestry do kláštera na Starém Brně. Další listina pochází z 1. června téhož roku, kdy Eliška věnovala cisterciačkám trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovice a Starovičky.