Komentář týdne: Události na Krymu pohledem F. Schildbergera

Stínový ministr obrany za KSČM Alexander Černý - mimochodem stínový ministr obrany za KSČM je možná ta nejhrozivější funkce, jakou si alespoň já u nás dovedu představit - se vyjádřil, že není možné usilovat o evropskou bezpečnost bez Ruska. Ale o evropskou bezpečnost bez Ruska na Západě - a k Západu my už samozřejmě patříme - nikdo přece neusiluje. Každému je jasné, že bezpečnost bez Ruska není bezpečnost.

NATO - a je výborné, že jsme členy této organizace - si velmi pečlivě hlídá, aby nedefinovalo Rusko jako svého nepřítele. Naopak Rusové o Západu ve své nejnovější rétorice hovoří zcela jednoznačně jako o nepříteli. Významný komentátor státní moskevské televize proslul dokonce oním často citovaným a zcela šíleným, nedávno ještě nepředstavitelným výrokem, že Rusko je schopné změnit Spojené státy v radioaktivní popel. Dokáže si snad někdo představit podobný výrok pronesený kýmkoli na Západě, kýmkoli relevantním, vlivným nejen politikem, ale třeba i novinářem v České republice?

Jsme svědky situace, která, tak jako dosud nikdy v mém dosavadním životě, začíná být cítit velkým konfliktem. Nechci nikoho děsit, ale mám pocit, že k nějaké třetí světové válce - a kéž nás před ní Pán Bůh ochrání - jsme nikdy nebyli tak blízko, jako právě v těchto dnech a týdnech. Je zde světová supervelmoc, jaderná mocnost, která dává nepokrytě najevo, že nebude respektovat žádné mezinárodní závazky, žádné mezinárodní zvykosti, že se bude řídit pouze a výhradně vlastní vůlí a zvůlí.

Možná to vůbec nejpodstatnější na celé situaci, kterou eufemisticky nazýváme krize, je to, že Ruská federace porušila vlastní smluvní závazky. Rusko totiž dvakrát, jednou bilaterálně a jednou na mezinárodní úrovni, garantovalo nedotknutelnost ukrajiínských hranic, zabezpečilo integritu ukrajinského území. Vladimir Putin se vyjádřil, že v Kyjevě je nová vláda a s touto vládou nic nedojednal. To je elementární porušení všech zásad mezinárodního práva. Rusko svévolně prohlašuje tu nebo onu vládu za legitimní či nelegitimní podle toho, jak se mu to hodí. Současná kyjevská vláda získala důvěru stejného parlamentu, který dal moc té předchozí vládě, přičemž tu považuje Rusko za legitimní, tu současnou nikoli. A tak by se dalo pokračovat.

Právě tu situaci s nerespektováním vlastních zásad, vlastních pravidel, vlastního podpisu, pokládám za nejnebezpečnější. Jediný, kdo chce dělat bezpečnost Evropy a celého světa bez Ruska, jsou Rusové sami. Rusové sami usilují ze všech sil o to, aby byli pro zbytek světa nedůvěryhodným a nespolehlivým partnerem. Ve svém projevu, který předcházel podpisu anexe Krymu, pronesl ruský prezident Vladimir Putin větu, která k mému velkému údivu zůstala zcela nekomentovaná ve světových médiích. Prohlásil, že lituje konce bilaterálního světa, že s koncem bilaterálního světa skončila bezpečnost.

Domysleme tento výrok. Rusko není ochotné být jedním z mnoha států ani jedním z mnoha důležitých států ani jednou velmocí z pěti nebo deseti. Rusko je nanejvýš ochotno připustit dvoupólový, bilaterální svět, kde bude mít jediného partnera, jediného oponenta, a kde bude tak říkajíc mít polovinu karet. O to Rusko usiluje.

Ale doba se změnila, změnil se svět a změnilo se i samotné Rusko. Zatím Rusové anexi Krymu tleskají. Koneckonců diktátoři vždycky začínají svou agresi za potlesku vlastních obyvatel, ale nakonec právě svým vlastním lidem přinesou to největší neštěstí - izolaci a mnohdy i ledacos o hodně horšího.

František Schildberger