Komentář týdne: Sarajevské výročí stále ovlivňuje naši současnost

"Zpráva o zavraždění následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu nebyla ani neuvěřitelná ani zcela neočekávaná. Shodně se o ní soudilo, že může přinášet zvěst příští války," uvedl autor aktuálního Komentáře týdne, historik a bývalý diplomat František X. Halas ke 100. výročí sarajevského atentátu, jež připadá na 28. června.
"Nedozírná a nepředstavitelná pro všechny současníky události byla skutečnost, jakou válku přinesla. Byla totiž úplně jiná, než si všichni mysleli, a jiná, než si vůbec dokázali představit," uvedl profesor Halas s poukazem na dlouhé zákopové boje i nasazení zcela nových armádních prostředků, jako byly bojové plyny, tanky, ponorky či letectvo. Poukázal také na paradox související s osobností zavražděného arcivévody Ferdinanda: "Není zcela jasné, kdo všechno o sarajevském spiknutí věděl, zda to nebyli jen lidé na straně srbské, ale i rakouské, přesněji řečeno maďarské, kteří schválně poslali arcivévodu, jehož nenáviděli, do jámy lvové," sdělil profesor Halas s připomínkou nedostatečných bezpečnostních opatření v Sarajevu s ohledem na přetrvávající srbsko-rakouské napětí kvůli politice vídeňského dvora na Balkáně. A jaké byly příčiny nevraživosti vůči Ferdinandovi? "Nevědělo se sice zcela, jaké přesně má plány, ale bylo jasné, že chce rozbít rakousko-uherský dualismus a vykročit směrem k federaci, prostě reformovat Rakousko. Současně věděl, že je třeba napřed Rakousko reformovat a pak si může dovolit válku. Rozhodně jestli byl v roce 1914 nějaký člověk naprostým nepřítelem války, byl to arcivévoda Franz Ferdinand. Je až nepochopitelným paradoxem, že právě jeho smrt umožnila těm šílencům, kteří chtěli válkou léčit rakouské neduhy, jako byl například maršál Konrad von Bötzendorf, že si mohli svou vytouženou válku rozpoutat," říká autor Komentáře týdne. Poukazuje i na to, že federalistický koncept ovlivnil i Tomáše Garrigua Masaryka a jeho koncept první Československé republiky - i dalšími událostmi našich národních dějin včetně mnichovského diktátu, obnovy státu po druhé světové válce a odsunu německých obyvatel i rozdělení Československu podle něj "vedou nitky od sarajevského atentátu. Touto událostí nastala nejen nová kapitola v dějinách Evropy a světa, ale také nová kapitola v českých národních dějinách," uzavírá profesor František Xaver Halas.
Komentář týdne vysíláme v premiéře ve výroční den sarajevského atentátu, v sobotu 28. června 2014 v 7.30 a 18.20, opakujeme v neděli v 1.45 a v pondělí v 10 hodin.