Komentář týdne: Křesťané v syrské válce

Konflikt v Syrii začal 15. března 2011 poklidnými demonstracemi v rámci arabského jara, rozvinul se do celostátního povstání a v roce 2012 eskaloval do občanské války.
V roce 2012 nepokoje pokračovaly. V parlamentních volbách (květen 2012) vyhlášených Asadovým režimem vyhrála přesvědčivě jeho Strana Baas. To  vyvolalo na Západě podezření, že výsledky voleb byly Asadem výrazně zmanipulovány.
Teprve v  polovině května připustil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, že za  atentáty v Sýrii nejspíš stojí mezinárodní islámská teroristická síť Al-Káida.
Syrskou vládu podporuje Rusko, Čína, Libanon, Irák a Írán,  povstalce Evropská Unie, Spojené státy, Saudská Arábie, Turecko a Egypt. Na obou stranách tedy jak křesťané, tak muslimové – svérázný příklad mezináboženské spolupráce.  A mezi oběma stranami jsou drceni syrští křesťané.

Není to poprvé a ani obraz jejich situace není nový. Vypálené kostely, křesťanské školy i domy, únosy, vraždy, a davy uprchlíků.
Z křesťanských zemí ovšem na druhé straně proudí i pomoc. Především organizace Pomoc Církvi v nouzi, Globální pomoc ACN  a Mezinárodní charita posílají  potraviny, deky a léky,  především do poničeného severosyrského Aleppa a do Vádí al Nasara, Údolí křesťanů poblíž Homsu. Ze Syrie už uprchlo přes půl milionu lidí, které přijímá Libanon a Jordánsko. Koordinátor pomoci ACN, P. Andrzej Halemba řekl, že syrští křesťané žijí ve strachu. Napětí je nesnesitelné. Křesťané nemají žádné vyhlídky a jejich budoucnost v Sýrii je nejistá. Spoléhají hlavně na Církev. Zdůraznil, že vedle hmotné pomoci je důležitá i pomoc pastorační  a  náboženská podpora. Proto se kněží dávají pomocným organizacím k dispozici.

Na druhé straně se Syrie stala magnetem pro džihádistické bojovníky, kteří sem proudí z Iráku a přes Turecko z Libye. A s nimi se sem dostávají další zbraně.
Řecký melchitský patriarcha Řehoř III. Laham řekl:  "V Sýrii není revoluce, už to nejsou žádné manifestace, nýbrž pouhý banditismus, a svět si to odmítá připustit.“
Melchitská řeholnice Agnes-Mariam od Kříže, očitá svědkyně,  tvrdí totéž a dodává, že  již před patnácti měsíci vzniklo tzv. Fórum rodin, které působí po celé zemi a sdružuje lidi různého náboženského vyznání i etnické příslušnosti: šíity, alavity, sunnity, křesťany, drúzy a další. Musalaha, jak zní její arabský název, znamená smíření a představuje skutečně nejsilnější organizaci občanské svépomoci. Sestra Agnes Mariam řekla francouzskému měsíčníku „Svět a život“: „To není občanská válka, není to válka mezi občanskými složkami země. Jde o boj režimních vojsk proti vzbouřencům podporovaným mezinárodními dobrovolníky. Západní média podle ní hájí tézi, že syrský režim je odpovědný za smrt nevinných. „Realita je však taková“, řekla řeholnice, „že ozbrojené tlupy operující v Sýrii, páchají stejné násilí na civilním obyvatelstvu. Jsou to právě ony, kdo ničí veřejnou infrastrukturu a historické památky.“
Řeholnice klade otázku, proč  například organizace Fórum rodin není uznána západními zeměmi jako legitimní představitel Sýrie spíše, než  tzv. Svobodná armáda, tvořená žoldáky a teroristy. Dodává: „Promíjet rebelům násilí, kterého se dopouštějí na civilním obyvatelstvu, a tvrdit, že je to ochrana civilistů, jak se děje v západních médiích, není nic jiného než ideologie násilí.“!

pro Radio Proglas Michaela Freiová

8. února 2012