Je příhodný čas k nálezu hrobu sv. Anežky?

Do klapotu archeologického kladívka zářily blesky fotoaparátů, zvedání kamenné desky nespouštělo z hledáčku několik kameramanů. Ruch pro kostel svatého Haštala v Praze neobvyklejší o to, že se v chrámu neslouží pravidelné bohoslužby od roku 2002. Pozornost novinářů, kteří v několika řadách zaplnili prostor vymezený provazem, přitáhl archeologický průzkum, a to kvůli domněnce, že by se právě zde mohl nacházet hrob svaté Anežky. Připustilo to i předběžné radarové zkoumání, podle něhož se nejméně na dvou místech chrámu mohou nacházet hrobky. Ty, jejichž klenby odhalily dnešní práce archeologů, ale zřejmě tou správnou stopou nejsou – pocházejí totiž pravděpodobně až z barokní doby. To ale může potvrdit podrobnější zkoumání, jehož další fáze odstartuje nasazení sondy s mikrokamerou. "Poté budeme samozřejmě moudřejší. Vzhledem k tomu, jak se výzkum vyvíjí, nejsem přílišný přívrženec zázračných nálezů. Vše nasvědčuje standardním situacím, jak v kostele bývají," komentuje (a zároveň mírní přehnaný optimismus) archeolog Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.

Co by znamenal případný objev hrobu pro katolickou církev, která spolu s památkáři konání průzkumu povolila? Je dobře známo, že na Anežčino svatořečení čekalo mnoho generací věřících přes 700 let a jeho načasování do listopadu 1989 mnozí považují za výrazný projev Boží prozřetelnosti, takže s trochou nadsázky lze říci, že Anežčin hrob bude nalezen, až k tomu nastane příhodný čas. Je jím naše současnost? V něčem možná ano: "Kdyby se náhodou ostatky (sv. Anežky) našly, mělo by to pro církev velký význam, staly by se zřejmě předmětem úcty," řekl při dnešní návštěvě u sv. Haštala kardinál Miloslav Vlk. Doplnil, že samotné pátrání zviditelňuje osobnost svaté Anežky, jejíž příklad odložení mocenských šancí a život služby pro chudé je velmi aktuální v dnešní době poznamenané honbou za mocí a bohatstvím.