Jaký je titulární kostel Dominika Duky?

První kostel na místě stávajícího chrámu nechal zbudovat ve 4. století papež sv. Siricius v blízkosti židovských katakomb na ulici Labicana. Již v 5. století se objevuje na seznamu titulárních kostelů, nesl jméno „titulus Nicodemi“. K místu náležel i hospic, který se stal centrem poutníků. Roku 1256 nechal papež Alexandr IV. do kostela přenést ostatky sv. Marcelina a Petra. O dvacet let později byl chrám dán do opatrování „Bratrstvu těch, kdo jsou svěřeni Spasiteli“. Současná barokní podoba je výsledkem přestavby z roku 1751. V té době připadl kostel bosým karmelitánům, kteří jej spravovali do roku 1906. Od r. 1911 zde bohoslužby slouží diecézní kněží.

Kostel je zasvěcen dvěma mučedníkům, jejichž jména se objevují v tzv. římském kánonu při slavení mše sv.  Kněz Marcelino a exorcista Petr podstoupili mučednickou smrt roku 304 za císaře Diokleciána. Vyprávění o jejich úmrtí zachytil papež Damasus I., který jej vyslechl z úst kata, jenž údajně přijal křesťanství.

Mezi církevní představitele, jímž byl kostel sv. Marcelina a Petra svěřen, patří např. kard. Oliviero Carafa, budoucí papež Pius XI. nebo Jean-Marie Lustiger.

Titulární bazilika poukazuje k původnímu významu kardinálské hodnosti. Kardinálové byli původně faráři největších římských kostelů. Jako výraz příslušnosti k římskému kléru a symbol jednoty kardinálského sboru je proto dodnes každému kardinálovi přidělován  jeden z římských chrámů, tzv. titulární kostel.