Ideály, bafuňáři a jejich ryze sportovní olympiáda
Geopoliticky v sousedství zimních olympijských her krvavě explodovala časová bomba dlouho tikajícího ukrajinského konfliktu. V Soči to zaznamenal i Mezinárodní olympijský výbor, jehož funkcionáři museli narychlo zachraňovat plnění olympijské charty, když ukrajinským sportovcům nedovolili černými páskami připomenout oběti posledních násilností v Kyjevě. Více v následující poznámce:
Olympijské hry mají zůstat apolitické, sport nesmí sloužit k prosazování mocenských cílů, bývá obvyklá funkcionářská mantra, kterou rádi přejímají i politici blízcí funkcionářskému smýšlení (vzpomeňme si například na slova expremiéra Jiřího Rusnoka). Omílá se to tak často, že mnozí to začínají brát jako fakt a v této konkrétní situaci i jako legitimní důvod pro zabránění černým páskám na ukrajinských dresech.
Takové hodnocení ovšem přehlíží skutečnost, že minimálně od roku 1936 olympijské hnutí dělá ochotnou služku politickým cílům, ovšem pouze těch, které momentálně funkcionářům MOV vyhovují. V posledních letech tak hry posloužily jako vhodná kamufláž údajně napravené Číny, nyní zase s jakousi samozřejmostí rehabilitují v mezinárodních očích Rusko - a funkcionáři MOV pro to velebením pořadatelů nad rámec běžné zdvořilosti dělají opravdu maximum, aniž by nějak hodlali alespoň slovně něco udělat pro olympijský smír ve světě, dávný ideál antických her, který se v novodobé historii nikdy nepodařilo naplnit.
Jistě lze pohlížet na olympijskou pochodeň, vlajku či slib sportovců a rozhodčích jako na jakýsi folklór, který vytvoří příznivější marketingový obraz her. Ty by však - alespoň podle zakladatele novodobého olympismu, barona Coubertina - měly být něčím více než pouhým měřením sil ve sportovních odvětvích, jakousi celistvou oslavou duše, těla a ducha. Ideálům však nepřeje doba ani molochovitá struktura MOV, který se namísto sportovní organizace stal přehlídkou bafuňářství nejhoršího druhu (v jedné publikaci české sportovní literatury je identifikován etymologický základ tohoto termínu ve slovesech bafati a funěti). Takoví lidé pak udělují důtky norským běžkyním na lyžích za to, že černými páskami projevily soustrast své kolegyni Astrid Jacobsenové po náhlém úmrtí jejího bratra, a s ukrajinskou žádostí byli hned hotovi. Šampaňským si mohou s Vladimirem Putinem přiťuknout na oslavu toho, jak zase jednou zachovali apolitický charakter olympijských her.
Filip Breindl
