Humanitární sbírky na pomoc Ukrajině překonaly všechny rekordy

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Česku nebývalou solidaritu, kdy denně přibývají miliony. Další zhruba půl miliardu shromáždilo ukrajinské velvyslanectví v Praze ve sbírce na podporu armády své země. Lidé ale kromě financí přispívají také materiálně nebo přijímají uprchlíky do svých domovů. Peníze na pomoc Ukrajině posílají většinou buď rovnou různým nevládním organizacím či využívají portál Darujme.cz. Tam najdou odkazy na sbírky více než 40 organizací. Z poslaných peněz se nakupuje zdravotnický materiál, neprůstřelné vesty, helmy, rukavice, spacáky nebo potraviny. Do materiálních sbírek nosí lidé teplé oblečení a spacáky, dětské věci, lékárničky, nakupují pitnou vodu, hygienické potřeby i trvanlivé potraviny.

Zatím nejvíc financí shromáždila ve sbírce SOS Ukrajina organizace Člověk tísni, která se pomoci na Ukrajině věnuje dlouhodobě. K dnešku od dárců vybrala přes 1,2 miliardy korun. Společnost Post Bellum nasbírala 120 milionů a na kontě Českého červeného kříže, který se zaměřuje na zdravotnickou pomoc, se sešlo skoro 125 milionů korun. „Máme již příslib od dalších donorů aktuálně na zhruba čtyři až pět milionů korun,“ uvedla Miroslava Jirůtková z ČČK. Charita ČR na webu uvádí, že na pomoc Ukrajině vybrala zatím přes 83 milionů korun.

Kamion s humanitární pomocí vysílá organizace ADRA ve spolupráci s přepravní společností Zásilkovna. Pomoc směřuje do oblasti Zakarpatí, kam přicházejí Ukrajinci z nebezpečných částí země. Přesné místo organizátoři z bezpečnostních důvodů nesdělují. Organizace získala před víkendem na tento účel přes 45 milionů. ADRA spolupracuje s ukrajinskou pobočkou, která potřebným dodává hlavně jídlo, hygienické potřeby a deky, zajišťuje evakuaci a přístřeší. „Vypravovat z České republiky kamion s humanitární pomocí lidem zasaženým válkou je pro nás jako vracet se v čase. Takto jsme pomáhali před 30 lety v našich začátcích, kdy jsme tímto způsobem podporovali lidi v zemích bývalé Jugoslávie,“ řekl ředitel ADRy Radomír Špinka a dodal, že od té doby se způsob humanitární pomoci proměnil. „Primárně se vždy snažíme zajišťovat potřebné věci až na místě. V situaci, kdy na Ukrajině začíná být například problém s potravinami, je však potřeba sáhnout i po této formě pomoci,“ řekl. V Česku se dobrovolníci zapojili i do činnosti asistenčních center v Ostravě, Brně a dalších městech.

Další miliony korun vybrala Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojily také český UNICEF, organizace Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších. Existují sbírky určené na pomoc ukrajinským romským dětem a rodinám, nemocným, novinářům či psím útulkům. Ukrajinským chovatelům zvířat poslalo Česko pomoc za 165 tisíc korun. Krmiva a další veterinární potřeby byly pořízené z veřejné sbírky, kterou vypsala Zoo Praha s Unií českých a slovenských zoologických zahrad. Středisko pro pomoc ukrajinským chovatelským zařízením je podle ředitele pražské zoo Miroslava Bobka ve Varšavě. „Dnes tam vyrazila dvě auta s nákladem o hmotnosti přes 2,6 tuny,“ sdělil. Zoo také pošle přímou finanční pomoc ukrajinskému Ekoparku Feldman, který se nachází u Charkova.

Ukrajinci utíkající ze své země potřebují kromě darů zázemí. I proto vznikají v Česku tzv. „ukrajinské jednotřídky“ – školní třídy pro děti ve věku 6 až 17 let, které se mohou učit s ukrajinskými učiteli ve svém rodném jazyce. Dnes se otevřela jedna v Praze a dvě v Brně, plánují se desítky dalších. Někteří žáci se integrují rovnou do českých tříd, což je podle ministra školství Petra Gazdíka potřeba: „Je to podmínka k tomu, aby rodiče, kteří přišli z Ukrajiny, mohli dostat práci. Bez toho to nepůjde.“ Včera se ukrajinských uprchlíků v České republice nahlásilo cizinecké policii či asistenčním centrům přes čtyři tisíce. Ministr vnitra Vít Rakušan dnes uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přijeli do ČR kvůli ruské invazi, se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro přes 57 tisíc. Na registraci na cizinecké policii mají uprchlíci po příjezdu tři dny. Poté dostanou 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku. Díky speciálním dlouhodobým vízům budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění. Mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání. Za deset dní od začátku útoku na Ukrajinu, který Rusko zahájilo 24. února, uprchlo do sousedních zemí podle posledních informací už přes 1,5 milionu lidí.