Glosa: Hlasitý boj ČSSD proti restitucím končí potichu
Dnešní vydání deníku Právo informuje, že sociální demokracie v tichosti končí svůj boj proti zákonu o majetkovém vypořádání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, na němž strana do značné míry stavěla svou kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny i do krajských zastupitelstev a Senátu v roce 2012. "V kuloárech soc. dem. připouštějí, že si na církevních restitucích jejich strana vylámala zuby," píše Právo.
Ticho z Lidového domu kontrastuje s humbukem, který protirestituční - v mnoha případech dokonce proticírkevní hysterii živenou ČSSD provázel například loni touto dobou, kdy Ústavní soud zamítl stížnost proti platnosti zákona. Stejně tak se ovšem změnil slovník stranické první ligy - Bohuslav Sobotka i Lubomír Zaorálek začali mít jiné starosti než vedení antikatolických výpadů ve sněmovně a médiích; vytvoření tzv. vyjednávacího týmu pod vedením Aleny Gajdůškové už bylo labutí písní marného stranického boje - těžko říci, zda šlo více o vytvoření kouřové clony před veřejností nebo spíše o alibi před Michalem Haškem a jeho věrnými číhajícími na první chybu.
Být voličem sociální demokracie, nejspíš by mi vadilo, že strana opouští jednu ze svých programových priorit a navíc tak činí v tichosti, bez potřeby komunikovat s veřejností. Projevuje se šíře pasti, kterou ČSSD sama na sebe nastražila - je-li vypořádání církevního majetku takovým ohrožením občanů České republiky, není nezodpovědné z boje odejít? A není-li to tak horké, proč soc.dem. volila tak naléhavou rétoriku hraničící s vyvoláváním náboženské nesnášenlivosti? Vzhledem k okolnostem by si odpověď zasloužili nejen voliči ČSSD, které to - zdá se - paradoxně znepokojuje nejméně.
Skoro by jeden největší vládní stranu politoval, v jaké bezvýchodné situaci se ocitla vzhledem k platnému zákonu uznanému Ústavním soudem, k procesům řízeným uzavřenými smlouvami a konečně i ke koaliční konstelaci. Soucit ale není na místě, problém si na sebe Sobotkova strana přivodila sama, když se rozhodla restitucemi a proticírkevní rétorikou vydláždit cestu k levicové vládě s komunisty a - jak bývá obecně zvykem v předvolebních kampaních - odmítla vidět rizika nesplnitelnosti. Je ovšem otázkou, zda ji za toto fiasko voliči potrestají; a lze se obávat, že jiným způsobem se ČSSD nepoučí. Naznačuje to vyjádření nejmenovaného spolupracovníka premiéra Bohuslava Sobotky, jehož cituje Právo: "Teď má větší hodnotu udržet koaliční vládu." Klíčovým slovem tohoto výroku je hned to první, časové určení, které naznačuje, že soc.dem. zase klidně restituční kartu vynese, až se jí to bude hodit. Teď má v Lidovém domě větší hodnotu o církvích a jejich majetku mlčet - pravda, po všem, co zaznělo, je to asi to nejlepší, co nás mohlo potkat.
Filip Breindl
