Egyptští křesťané: Mezi mlýnskými kameny netolerance a radikalismu
O souvislostech posledních útoků na koptské křesťany v Egyptě Proglas hovořil s Jaroslavem Francem z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se zaměřuje na egyptské křesťanství a v minulosti působil na káhirské univerzitě Ain Šams.
Útok na účastníky vánoční bohoslužby v koptském kostele v Alexandrii, při němž přišlo o život 21 lidí, podle Jaroslava France do jisté míry odráží postavení této náboženské menšiny v Egyptě - s odkazem na loňskou střelbu na účastníky liturgie v Nág Hammádí v Horním Egyptě přitom upozorňuje, že nejde o ojedinělý úkaz, kdy podobné projevy protikřesťanského násilí končí oběťmi na životech.
"Koptové sami sebe považují za pravé Egypťany a dědice tradiční kultury," komentuje Jaroslav Franc historické povědomí křesťanské komunity, která před islamizací a arabizací byla v zemi dominantní, nyní její členové tvoří asi desetinu populace v zemi. Jsou zastoupeni ve všech společenských vrstvách a charakterizuje je podle Jaroslava France snaha o vyšší vzdělání, než nabízí egyptské školství. Pro další popis situace si námi oslovený odborník vypůjčil slova jednoho z představitelů koptských katolíků (jde o část egyptských křesťanů, kteří jsou v plném společenství s římským papežem): "Křesťané v Egyptě jsou mezi dvěma mlýnskými kameny. Jedním z nich je dlouhodobě egyptská vláda, která jim život v zemi nikterak neusnadňuje, a druhým jsou fundamentalistické tendence, které se objevují v islámu v posledních několika desítkách let."
Násilnými incidenty v posledních dnech končí i demonstrace koptských křesťanů, kteří chtějí větší bezpečnostní záruky. Podle Jaroslava France ze záběrů těchto protestů rozháněných policií kvůli násilnému chování demonstrantů nelze usuzovat na radikalizaci mezi křesťany, spíše to odráží místní mentalitu. "Je na tom vidět, že Egypt je vůči nám hodně kulturně odlišný. Jak se říká lidově, jsou to horké hlavy. Je pro ně snadné vyjít do ulic a hodit kámen na druhou stranu barikády," uvádí Jaroslav Franc. Podle něj další vývoj situace ovlivní například postoj patriarchy koptské pravoslavné církve, takzvaného alexandrijského papeže Šenúdy III., který v posledních letech normalizoval vztahy s představiteli egyptského veřejného života, ale zároveň čelí rostoucímu tlaku zevnitř vlastního společenství, aby se důrazněji zasazoval o zajištění bezpečnosti egyptských křesťanů. "Myslím si, že velkou roli zde sehraje i mezinárodní společenství, které dlouhodobě má zájem spíše na politicky stabilním Egyptě než na Egyptě, ve kterém se budou dodržovat lidská práva a bude uznávána náboženská svoboda, nikoli pouze svoboda kultu, jak je to dnes, kdy koptové mohou vyznávat svou víru, ale nemohou ji veřejně šířit nebo hlásat," uzavírá Jaroslav Franc.