Den boje za svobodu a demokracii provázela myšlenka válečné situace na Ukrajině

Letos je to 33 let od pádu komunismu v naší zemi. Vzpomínkové akce se konaly v Praze u Hlávkovy koleje, na Albertově a na Národní třídě, která se stala centrem oslav boje za svobodu a demokracii. Právě tam se odehrála řada inscenací, které významný den přibližovaly.

Devátý ročník akce Korzo Národní zaštiťuje heslo: „O svobodu se musíme starat“. Organizátoři ze spolku Díky, že můžem uspořádali kulturní akce včetně autorských instalací, divadelních představení nebo koncertů. Podrobnosti sdělila Proglasu předsedkyně pořádajícího spolku Bára Stárková: „Je to za nás výzva, protože si moc dobře uvědomujeme, že svoboda není samozřejmost, ale že to je i velká zodpovědnost. Byli bychom rádi, aby se všichni lidé dali dohromady a uvědomili si, že svoboda je křehká a stojí za to se o ni starat.“

Pro ty, kteří se nemohli účastnit pietního setkání na Národní třídě, organizátoři vytvořili projekt Zapal svíčku na dálku. V něm mohou lidé přispět na svíčku a napsat vzkaz, který by se na ní měl nacházet. Každý příspěvek pak organizátoři přemění v hořící svíčku. Sledovat její položení mohou i v živém přenosu.

Pro ty, kdo sváteční den trávili přímo na Národní třídě, přichystali program a řadu projektů. Telefonní budka Voláme o pomoc podle Stárkové upozorňuje na to, že ne každý může svobodu zažívat stejně. „Děláme to ve spolupráci se sedmi neziskovými organizacemi. Vyprávíme příběhy lidí, o které se tyto neziskovky starají nebo se kterými pracují,“ vysvětlila myšlenku jednoho z projektů. Dále spolek připravil zvukovou instalaci Anton VB. „Divák mohl nastoupit a vlastně se přesunout do 17. listopadu 1989 a poslechnout si nejen příběhy studentů a disidentů, ale také příběhy veřejné bezpečnosti tak, aby pochopil, co se ten den dělo,“ popsala Stárková. Místem další instalace byl například kostel svaté Voršily, kde se zájemci mohli podívat na to, jak bylo za bývalého režimu vnímáno náboženství.

K památníku na Národní třídě přišli vládní i opoziční politici i řada kandidátů na prezidenta. Většina z nich zdůraznila hodnotu svobody a demokracie a také upozornila, že tyto hodnoty nejsou samozřejmé. Podle senátora a kandidáta na prezidenta Pavla Fischera získává 17. listopad jako zápas za svobodu v dnešní válečné situaci nový význam. „V době, kdy z Ukrajiny utíkají miliony uprchlíků, kdy tisíce politických vězňů utíkají z Běloruska, studenty vyhazují ze škol, je svoboda něco, co musíme hájit, co musíme chránit a co musíme být připraveni také bránit a nabídnout ostatním,“ řekl.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová označila 17. listopad za jeden z nejvýznamnějších českých státních svátků, který byl však teprve začátkem sametové revoluce: „Je potřeba si vzpomenout také na to, že tehdy 17. listopadu a ještě v dalších dnech to ještě stále nebylo všechno tak jisté, protože tady byla okupační vojska. Až tehdy, kdy poslední voják opustil naše území, a to říkají zejména pamětníci, byla sametová revoluce považována za dokonanou.“ Dodala, že v tom vidí paralelu k válce na Ukrajině. „Měli bychom cílit k tomu, aby všechna okupační vojska i poslední voják opustili území suverénního státu Ukrajiny. Jedině tehdy a potom může být ta země svobodná,“ sdělila politička.

Také řada dalších politiků a významných osobností tematiku svobody spojovala s tématem války na Ukrajině. K tomu se přidalo i několik tisíc lidí v tichém průvodu bez proslovů, jímž vyjadřovali podporu napadenému státu. Lidé měli české a ukrajinské vlajky, někteří také vlajku Evropské unie. Na transparentech nesli hesla jako „Vzpomínat nestačí“ nebo přeškrtnutý komunistický symbol s nápisem „Již nikdy“. Průvod dorazil z ulice Na Slupi na Jungmannovo náměstí, odkud se většina jeho účastníků vydala na Václavské náměstí na Koncert pro budoucnost. V 19 hodin na něm tradičně zazněla česká hymna i píseň Modlitba pro Martu.