Cesta ke spokojenému životu společnosti je otevřená

V něm apelovali na pokojné řešení společenských problémů. "Naše prosba je především, aby ve společnoti zvítězil duch vzájemného naslouchání," uvedl předseda ČBK arcibiskup Dominik Duka.

Biskupové zároveň upozornili na některé nešvary – například když lékaři považují pacienty za rukojmí svého nátlaku, když právníci znevažují pojem zákonnosti, když rodiče zanedbávají své děti a média poskytují neúplné zpravodajství. „Cesta ke spokojenému životu, k bezpečí, ke vzájemné důvěře by měla být postavena na právním řádu a jeho ukázněném dodržování, na vzájemné celospolečenské shodě a na opravdovém zájmu jednoho o druhého,“ uvedli pastýři našich diecézí.

"Ne že bychom neviděli, že jsou potřebné reformy. I lékaři nebo učitelé by potřebovali zlepšit pracovní podmínky i finanční odměňování. Jedna skupina ale nemůže znemožnit rozvoj dalších skupin. Naše prosba je, aby ve společnosti zvítězil duch vzájemného naslouchání, úcty i opravdové kritiky tam, kde je to na místě," uvedl předseda České biskupské konference arcibiskup Dominik Duka.

Text prohlášení přikládáme níže. Převzali jsme ho z webu www.cirkev.cz.

Vážení spoluobčané,

při prvním zasedání ČBK v tomto roce jsme si daleko silněji než kdy jindy uvědomili svou sounáležitost s občany našeho státu, kdy v situaci, ve které se všichni společně ocitáme, vede nás křesťany příkaz lásky k Bohu a k bližnímu k tomu, abychom Vás oslovili ve skutečném zájmu o dobro celku.

Po listopadu 1989 jsme byli všichni nadšeni svobodou. Po půlstoletí života v diktaturách jsme se radovali z obnovené demokracie. Bylo pak dosaženo mnoho pozitivních výsledků. A pozorný člověk je nemůže přehlédnout. Postupně se ukázalo, že se ne vždy dovedeme ve svobodě pohybovat a demokracii náležitě používat. Náš život se začal deformovat tím, že se mnozí zabývali vlastními zájmy a výhodami a zanedbávali, co je společným zájmem. Mnozí soudí, že demokracie zklamala.

Není tomu tak. Dnešní stav naší země není způsoben jejím demokratickým základem a rámcem. Ale mnohá politická jednání byla znemožněna, protože se věcná jednání změnila v nátlakové akce namísto argumentů.

Jsme tím zneklidněni, ale nepodléháme ani náhlým emocím, ani panice. Snažíme se vidět cestu, po které je možné vyjít. Nutnost reforem je všem jasná. Vidíme i základní ochotu k nim přistoupit. Proto prosíme každého jednotlivce, aby si uvědomil svou zodpovědnost a povinnost k celku. Je třeba správně nazvat problémy v jejich celospolečenském dopadu, vést o nich věcný hovor, nikoli spor jednotlivých zájmových skupin. Patrně dojde k tomu, že všichni budeme muset něco obětovat – bez vzájemného zájmu o druhé se společnost rozpadá.

Upozorňujeme, že je na pováženou, jak se jedná v běžném životě a zvláště, jak jednají ti, kteří mají být vzorem správného jednání. Je na pováženou: když mluvčí lékařů vyhrožují postihem pacientů a považují je za rukojmí svého nátlaku; právníci často přestávají hledat spravedlnost a znevažují sám pojem zákonnosti; soudci se obávají rozhodovat a protahují spory do nekonečna; někteří učitelé se více zajímají o své platy, než o výsledky školství; někteří rodiče se nezajímají o své děti, ty jsou pak zanedbané; ztrácejí kredit ti státníci, kteří se zabývají populistickým sebe vynášením a neřeší skutečné problémy; pracovníci médií popisují mnohé spory neúplným a někdy i bulvárním zpravodajstvím; v běžném životě sobecky škodí jeden druhé nekvalitní prací, přemrštěnou cenou, nezaplacením, zadržením mzdy atd. Je však nutné dodat, že příčinou těchto jevů je celkový morální úpadek společnosti, jehož důsledkem je i rozpad a krize rodiny spolu s radikálním demografickým poklesem. Bez řešení problémů těchto základních lidských pilířů a respektování zásad desatera samotné navržené reformy nepomohou!

Cesta ke spokojenému životu, k bezpečí, ke vzájemné důvěře je však otevřená. Měla by být postavena na právním řádu a jeho ukázněném dodržování, na vzájemné celospolečenské shodě a na opravdovém zájmu jednoho o druhého.

Kéž Bůh provází na této cestě všechny lidi dobré vůle.