Bůh si se mnou dává na čas, říká dnes 118letá řádová sestra

Lucile přišla na svět v roce 1904 do hugenotské protestantské rodiny nedaleko jihofrancouzského Nimes. Křest v katolické církvi přijala až v dospělosti. Pracovala jako soukromá učitelka a vychovatelka, přičemž řeholnicí se stala poměrně pozdě, ve svých 40 letech roku 1944. Vstoupila do Kongregace milosrdných sester svatého Vincence z Pauly (vincentek) a věnovala se zejména péči o sirotky a staré lidi. V penzi je od roku 1979 a poslední léta žije v církevním domově pro seniory v jihofrancouzském Toulonu. Ke 115. narozeninám před třemi lety jí poslal gratulaci a růženec papež František. Loni ve 117 letech prodělala bez příznaků covid-19.

Sestra André je poslední roky upoutaná na invalidní vozík a nevidí, stále si však uchovala svěží mysl a čile komunikuje s okolím. „Ráda bych se z této záležitosti už vyvázala, ale oni nechtějí,“ v nadsázce pokrčila rameny, když ji v uplynulých dnech krátce před 118. narozeninami navštívila francouzská média a připomněla, že je nejstarší Evropankou. Často také říká, že Pán Bůh na ni „zapomněl“ a s rozhodností prohlašuje, že smrti se vůbec nebojí. Pro deník Le Figaro tento týden zavzpomínala na chvíle štěstí, které zažila v 16 letech, když se z bojů 1. světové války vrátili oba její bratři. Řeholnicí se prý stala proto, že to „dobrý Bůh chtěl“. Říká: „Milovala jsem ho nade všechno a on mi to vracel.“ Na otázku, zda by se ráda stala nejstarším člověkem na světě a překonala tak Japonku Kane Tanakaovou, která se narodila o 13 měsíců dříve, sestra André bez váhání odpověděla: „Kdepak, nechci vyhrát. K tomu nemám vůbec chuť.“

Zdroje: amp.lefigaro.fr (Le bon Dieu tarde a venir, il m'a oublié), leparisien.fr (Soeur André doyenne, de l'Europe, fete ses 118 ans), 11.2. 2022.