Bosí karmelitáni se v SAR starají o tisíce uprchlíků před násilím

"Na jedné straně je tam jakási malá naděje a určitá radost či satisfakce, na druhou stranu vládnou také obavy," popisuje český misionář, bosý karmelitán Vojtěch Kohut současnou situaci ve Středoafrické republice po abdikaci dočasného prezidenta Michela Djotodii. V okolí misií stále zůstávají tisíce uprchlíků, o které se řeholníci starají.
"Je výmluvné, že lidé ani základě informace o pádu prezidenta v improvizovaných táborech zůstávají, protože se pořád obávají, že se nic zásadního nemusí změnit," uvádí P. Kohut, který v současnosti pobývá v Česku, ale v únoru se má do svého působiště v centrální Africe vrátit. Djotodia rezignoval po nátlaku sousedních zemí, které reagovaly na vlnu násilností mezi částečně islamistickým hnutím Seléka - Djotodiou formálně zrušeným - a milicemi Antibalaka. I když řada násilností míří cíleně proti místním křesťanům či muslimům, podle P. Kohuta nejde o výhradně náboženský konflikt. "Co mi nehovoří ve prospěch hypotézy, že jde výslovně o křesťansko-muslimský boj a společnost je rozdělena, je i to, že navzdory tragičnosti situace dochází k řadě pozitivních signálů, například že křesťané skrývají muslimské ženy, které se bojí útoků Antibalaky, jak se stalo v okolí Bozoumu, nebo naopak že muslimové se zastávají křesťanů nebo dokonce našeho faráře v Bozoumu, když byl konflikt se Sélekou," říká bosý karmelitán, podle něhož Středoafrická republika ztěží dokáže problémy vyřešit vlastními silami.
Na pozemku misie v Bangui se podle jeho slov nachází kolem deseti tisíc uprchlíků, v Bozoumu je to kolem tří tisíc - tato situace trvá od vlny násilných akcí Antibalaky na začátku prosince. "Naši otcové teď nedělají nic jiného, než se starají o chod uprchlických táborů. Snaží se těm lidem navařit, postarat se o nocleh, i když až na výjimky všichni nocují pod širým nebem, protože nakolik mi je známo, se ještě nepodařilo zorganizovat stany - teď už je období sucha, takže alespoň v tomto ohledu není situace tak kritická. Je třeba ale také postavit latríny, starat se o nemocné ..." popisuje P. Kohut. "Z těch pozitivních věcí vím, že se tam narodilo několik zdravých dětí, takže život i za těchto hrozných podmínek pokračuje. Na druhou stranu tam samozřejmě zaznamenali i několik úmrtí. Kritickým bodem je uklidnění mužů - oni se jednak bojí o svou existenci a roste v nich také hněv nad tou situací, zvláště když se dozvídají o úmrtí svých blízkých. To všechno je teď na našich otcích," uvádí Vojtěch Kohut.
Rozhovor s ním přineseme v pátečním vydání pořadu Všimli jsme si, vysíláme ho od 16 hodin (repríza v sobotu v 11.05).