Bohoslužby v Česku i zahraničí připomínají výročí sarajevského atentátu
Na řadě míst, například v Chlumu u Třeboně, na Konopišti, v obci Vražné na Novojičínsku nebo v brněnském kostele svatého Jakuba se konají vzpomínkové bohoslužby ke stému výročí sarajevského atentátu, události, po níž se rozpoutala první světová válka.
"Nemělo by se zapomínat, že první světová válka stála 20 miliónů lidských životů. Mladá generace o tom mnoho neví, chceme, aby si to přiblížila a chceme také vzdát poctu padlým a mrtvým z války," popsal David Jarolím, organizátor ekumenického setkání v Hrušovanech u Brna - program zahrnuje putování kolem několika památníků válečným obětem. Výročí sarajevského atentátu si připomínají i v dějišti události z 28. června 1914, nynějším hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Zádušní bohoslužbu sloužil vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Schönborn v rakouském poutním místě Maria Taferl. Válku označil za "nesmyslné prolévání krve", stála podle něj navíc u počátku dalších tragédií 20. století, protože byla jednou z příčin bolševické revoluce v Rusku i druhé světové války v letech 1939-45.
Některá ze zmíněných míst jsou spjata se životem arcivévody Ferdinanda, například jeho někdejší panství na Konopišti či Chlum u Třeboně, odkud se s manželkou Žofií na osudovou návštěvu Sarajeva vydal a kde zanechal děti. Památníkem obětí první světové války je také kostel Božského Srdce Páně na Pražském předměstí v Hradci Králové postavený za první republiky. "I když dnes bezprostřední příbuzní vojáků už nežijí, v našem kostele každý rok pamatujeme 11. listopadu, ve výroční den ukončení první světové války, na padlé vojáky při zádušní mši svaté. Letošní jubilejní rok od vypuknutí války pro nás bude příležitostí, abychom na padlé vojáky vzpomněli i v těchto dnech, pomodlili se za ně a obětovali na oltáři oběť mše svaté," řekl Proglasu tamní duchovní správce P. Zdeněk Novák.


