Blanenská výstava z archivu Paměti národa chce přispět k nápravě křivd na rodině Salmů a dalších
Prostory zámku Blansko oživí od pátku výstava lokálních příběhů, které zmapovala Paměť národa. Na vernisáž přijede postava jednoho z nich, pamětnice Marie Alžběta Salm-Reifferscheidt-Raitz, dcera hraběte Huga Salm-Reifferscheidta. Dopoledne převypráví svůj příběh a podiskutuje se studenty, odpoledne promluví k veřejnosti.
Vernisáž výstavy, kterou připravila Paměť národa Jižní Morava ve spolupráci s muzeem Blanenska za podpory města Blansko, má podle koordinátora projektu Romana Zmrzlého za cíl částečně napravit křivdy, které nejen rodina Salmů utrpěla. Životy místních ovlivnila druhá světová válka a později komunismus. Někteří nemohli studovat, jiní přišli o majetky a museli emigrovat. Mezi nimi byla právě i Marie Alžběta Salm. „Bude vyprávět svůj příběh, především poválečný po roce 1948, kdy museli s rodinou odejít a nechat tu veškerý svůj majetek, protože byli považováni za Němce, ačkoliv se cítili být Čechy,“ řekl Proglasu spoluautor textů a koordinátor projektu Roman Zmrzlý. Při sčítání občanů v roce 1930 byla její rodina automaticky přiřazena k německé národnosti, protože mluvili německy. Už tehdy se její otec Hugo Salm ohrazoval, že se cítí být Čechem. „Během války se snažil v rámci možností maximálně pomáhat českým rodinám a co nejméně si s nacistickým režimem tzv. špinit ruce. Nicméně mu to nepomohlo a po válce byl prohlášen za Němce a celá rodina musela opustit Československo,“ shrnul Zmrzlý.
Další příběhy lidí z Blanenska pojednávají hlavně o poválečných časech, přibližují dobu komunismu, pro mnohé z nich tíživou. Jana Pořízka pronásledovali pro víru, Luděk Půlpitel pamatuje vytrhávání stránek z učebnic. Události minulého století skrz konkrétní příběhy pamětníků chce výstava přiblížit zejména mladé generaci. Starohraběnka bude v pátek na vernisáži od 11 hodin debatovat se studenty gymnázií a středních škol Blansko a Rájec-Jestřebí. V 17 hodin se bude obdobné setkání konat i pro širokou veřejnost. „Bude to velmi zajímavé setkání, i co se týče nějakých usmíření nebo narovnání křivd rodin, které musely odejít z Československa, ačkoliv to vnímaly jako nespravedlnost,“ míní Roman Zmrzlý.
Blanenská historie očima pamětníků bude v zámeckých prostorách k vidění do 29. ledna. Příběhy pamětníků budou k poslechu i čtení v archivu Paměti národa.