155 let uplynulo od filipovského zázraku
"Pramen Boží milosti, který zde vytryskl, brzy objevili lidé odsud i z daleka. Stal se podnětem jak pro osobní růst věřících, tak ke vzniku společenství Ackermann-Gemeinde, zaměřeného na uzdravení vztahů mezi lidmi a národy. Filipov se stal i místem, kde se zrodilo hnutí za mravní a duchovní obnovu národa," řekl Proglasu rektor tamní baziliky, salesián Jozef Kujan.
Kvůli opatřením se nemohla uskutečnit tradiční časně ranní mše svatá. Pontifikální bohoslužba, kterou celebroval litoměřický biskup Jan Baxant v půl jedenácté, se konala pouze za přítomnosti minima věřících. Při současné úrovni protiepidemických opatření jich může být v chrámu Panny Marie Pomocnice nejvýš čtyřicet. Rovněž němečtí poutníci, kteří sem v tuto dobu pravidelně přijíždějí, návštěvu místa zázračného uzdravení mladé ženy Magdaleny Kadeové museli odložit.
Související články
Poutníci k Panně Marii Vranovské směřují 780 let
Narození Panny Marie a 780 let poutí na Vranov u Brna si již dnes připomněli věřící nejen z jižní Moravy. Kardinál Dominik Duka při slavnostní bohoslužbě, která se konala pod širým nebem, podotkl, že všechna poutní místa, zvláště mariánská, jsou důležitá: „Krom jiného dodávají odvahu, čímž pomáhají vítězit nad strachem a zvládat náročné životní situace“.
Na pouti v Mariánské Týnici se setkali lidé z obláty spravovaných farností
Misionáři obláti ze západočeské komunity v Plasích od 1. září přebírají správu farností Dolní Bělá a Ledce.
Páteční dopoledne s Proglasem - pouť k svatému Ignáci a jezuitský Magis
V den, kdy si církev připomíná památku svatého Ignáce z Loyoly - zakladatele Tovaryšstva Ježíšova, se i my v pátečním Dopoledni s Proglasem zaměříme na aktuální dění kolem jezuitského řádu a řeholního života v Česku.
Stovky poutníků navštívily „Pramen milostí" ve Filipově
O čtvrté hodině ranní ve Filipově na Děčínsku začala první ze série bohoslužeb, která připomíná událost, kdy se před 154 lety mladé nemocné dívce Magdaleně Kade v této vesničce zjevila Panna Maria a uzdravila ji. Filipov se tak stal poutním místem, před sto lety byl dokonce nazýván Lurdy severních Čech. Bohoslužbu v tomto brzkém lednovém ránu celebroval litoměřický biskup Jan Baxant, jak Proglasu sdělil místní duchovní Jozef Kujan, SDB.
