Vzít vážně výzvy stojící před církví – o zesnulém teologovi Hansi Küngovi

"Byl přesvědčen, že církev musí vzít velmi vážně určité výzvy, které před ní stojí. Když se jim bude vyhýbat, bude to činit ke své škodě a ohrozí i svědectví evangelia," pokračuje Pavel Hošek. Za výzvy podle něj Küng považoval situaci rozděleného křesťanstva, ale i vypořádání s dědictvím osvícenství, s ateismem a s různými formami náboženského napětí ve světě. "Sám vždycky připomínal, že vděčně zůstává knězem katolické církve a nesnaží se o nějakou destruktivní práci," dodává český teolog, který se s Küngem osobně setkal v Tübingenu. 

Připomíná Küngův vztah s Josephem Ratzingerem, papežem Benediktem XVI., v letech 2005–13. Původní přátelství a spolupráce se proměnila v myšlenkový rozchod i odcizení na lidské rovině. "Podle všeho oba vyhodnotili výzvy konce 60. let a všelijakých společenských a kulturních poryvů přinejmenším velmi odlišně, takže potom se další dráha jejich církevního a teologického směřování vzájemně vzdalovala. Podle mého přesvědčení to ale byly dva naprosto ryze a upřímně míněné kýžené způsoby, jak odpovědět na velkou krizi, v níž se celá západní kultura ocitla na konci 60. let," vyjádřil Pavel Hošek.

Souhlasí s tím, že lze spatřovat určitou paralelu Küngova zkoumání světového étosu a důrazu na lidské bratrství v podání papeže Františka. Připomíná, že v Küngových knihách se objevují další prvky, které charakterizují Františkův pontifikát, jako důraz na praktickou lásku či citlivost vůči chudým a lidem z okraje společnosti. "Řekl bych, že mezi Hansem Küngem a papežem Františkem jsou určité teologické rozdíly v oblasti církevního dogmatu, ale pokud jde o praktické uskutečňování evangelia v jeho společenském a kulturním záběru, mají podobné důrazy a podobnou představu o tom, jak by měla vypadat autentická křesťanská služba v 21. století," uzavírá Pavel Hošek. 

Celý rozhovor zazní v relaci 13+ tento čtvrtek 8. dubna 2021.