Politolog Balík: Prezident má být u nové vlády ústavním notářem, Zemanovy důvody jsou zástupné

Výhrady vůči vzdělání či některým postojům Jana Lipavského, které prezident předložil v pátek, politolog Balík pokládá za zástupné důvody. Zmiňuje v té souvislosti působení vicepremiéra a ministra vnitra poslední vlády Jana Hamáčka (ČSSD), který nemá vysokoškolské vzdělání, ale i postoje Jana Kavana, ministra zahraničí Zemanovy vlády z let 1998-2002, k Izraeli a Palestině. Z hlediska dělby moci a role prezidenta v českém politickém systému navíc takové důvody nestačí pro vetování navrženého ministra, řekl Balík. "Tuto roli popisuji nijak hanlivě jako ústavního notáře. Tedy jako někoho, kdo svou autoritou, svým postavením stvrdí, že vše proběhlo podle Ústavy a v nějakých zákonných mantinelech. Je to takzvaný pohled čtyř očí. Kdyby tam byly nějaké zákonné problémy, například kdyby snad chtěl premiér jmenovat ministrem někoho nesvéprávného a podobně, jenom v tu chvíli má prezident možnost zasáhnout a nejmenovat. V žádném jiném případě ji nemá. Vychází to z logiky našeho politického zřízení, kterým je parlamentní demokracie. Za vládu je odpovědný předseda a nikoli prezident. Tak jako notář často stvrdí nějakou domluvu třeba v případě dědictví, se kterou nemusí obsahově souhlasit, ale z moci svého úřadu ji potvrdí, pak přesně toto je prezidentova role v případě jmenování vlády," uvedl politolog. Podle něj Zeman usiluje o reálné rozšíření prezidentských kompetencí nad rámec těch, které mu přisuzuje Ústava. "Jak sleduji počínání Miloše Zemana v době jeho politické kariéry, mám obavu, že ani případné rozhodnutí Ústavního soudu ho nemusí přinutit k tomu, aby navrženého kandidáta na ministra zahraničí jmenoval," dodal Stanislav Balík.

Podle něj nová vládní koalice při formování kabinetu jednala standardním způsobem a případné kroky, které by snížily riziko střetu s prezidentem, by znamenaly ústupky mimo současný ústavní rámec. "Tomuto se skutečně nešlo vyhnout, pokud jsme nechtěli definitivně posílit prezidenta," vyjádřil Stanislav Balík. Problém nespatřuje ani u postupu Petra Fialy. "Ze začátku se evidentně snažil dohodnout a nevyhrocovat vášně, možná je i dokonce tlumit. Ve chvíli, kdy se ukázalo, že neformálním jednáním mnoho neudělá, se odkázal na rozhodčího, kterého podle Ústavy máme a jímž je Ústavní soud. Nevím, čeho by dosáhl tím, že by svou rétoriku přitvrdil hned na začátku nebo ji teď vyostřoval," poznamenal k tomu děkan Fakulty sociálních studií. Důsledkem celého dění je podle něj nestandardní situace prodlužování nástupu nové vlády, ačkoli k zformování sněmovní většiny došlo prakticky okamžitě po říjnových volbách. "Je to situace, kterou těžko můžeme vyřešit jinak než tím, že budeme mít v čele státu osoby, které budou chtít naplňovat svůj mandát podle Ústavy, a které se nebudou snažit házet do státního soukolí písek nebo strkat klacky," uzavřel Stanislav Balík.

Celý rozhovor uslyšíte v záznamu pondělního vydání 13+ v audioarchivu a v podcastových aplikacích.