Mocná je zbraň, méně mocné právo?
S právničkou Kristýnou Urbanovou o právu válečných konfliktů, způsobech vynucování i o limitech, které mezinárodnímu společenství nedávají do rukou přímé nástroje k zastavení Ruska v jeho agresi vůči Ukrajině.
„V mezinárodním právu rozlišujeme, kdy mohou státy použít sílu, tedy kdy mohou vstoupit do války a po jakou dobu ji mohou vést. Tento systém je založen na Chartě OSN a na obyčejových pravidlech, kdy základním pravidlem je, že použití síly je mezi státy zakázáno,“ říká expertka na mezinárodní právo z Právnické fakulty Karlovy univerzity. Dodává přitom, že z pravidla existují dvě výjimky. Tou první je sebeobrana, která může být vykonávána i kolektivní formou: „Ukrajina, pokud prohlásí, že je napadena a požádá o pomoc, i jiné státy mohou po jejím boku do války po právu vstoupit.“ Urbanová ale upozorňuje, že jde pouze o hodnocení právní, úplně jinou otázkou je potom politický rozměr takového postupu.
Pravidla stanovená mezinárodním právem je ale obtížné vynucovat: „Některé možnosti dává Charta OSN, kde jsou donucovací akce vedeny na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti,“ připomíná Urbanová a zároveň připouští, že takové akce v aktuální situaci nejsou proveditelné vzhledem k postavení Ruska v Radě bezpečnosti OSN, kde disponuje právem veta.
Za účinná opatření mezinárodního práva ale Urbanová považuje třeba některé ekonomické sankce. Ty jsou podle ní zároveň důkazem, že mezinárodní právo má i přes svou velkou zranitelnost silné nástroje ke svému prosazování.
Celý rozhovor poslouchejte v našem audioarchivu nebo v podcastových aplikacích.
Související články
Nemůžeme přemýšlet nad cenami ropy a plynu, když Ukrajině na cestě k demokracii brání ruské tanky
O tom, proč sankce nemohou zastavit ruské tanky a proč jsou přesto potřeba, o symbolické důležitosti odpojení Ruska od systému SWIFT i o dopadech sankcí na obyčejné Rusy a Evropany mluvil v pořadu 13+ europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer.
