Literární vědec Trávníček: Cena Evropské unie za literaturu je cena necena

Jiří Trávníček se krom jiného zabývá čtenářstvím a vývojem knižního trhu, v roce 2014 vyšla jeho kniha Překnížkováno, kde předkládá a komentuje výsledky statistického výzkumu o tom, jací jsme čtenáři a jaké knihy kupujeme. Tuzemská knižní produkce je podle něj i dnes vysoká: "Pořád vydáváme kolem 17 tisíc titulů ročně, což je hodně. Je těžké říct, kde leží hranice, co jsme ještě schopni kulturně vstřebat a co ne. Knižní produkce je desetkrát vyšší, než by odpovídalo populaci lidské." Jak se četlo během pandemie, prozrazuje nedávný výzkum Národní knihovny ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu ČR a společností Nielsen Admosphere, v němž byl Trávníček také zapojen a k němuž řekl:  "První, co se ukázalo, je, že ve všech položkách narostly mediální aktivity, včetně čtení. Narostly ty, které jsou spojené s online světem, tedy digitální aktivity. Nesmírný nárůst všeho mediálního chování. Respondenti měli více času, četli by i odložené knihy, kterým se dříve nemohli věnovat. Jejich hlava na to ale nebyla připravená. To, co se dělo, je ke klidnému čtení nepustilo."

Literárních cen máme podle Trávníčka rovněž hodně, mnohé z nich ani veřejnost není schopna reflektovat, jiné ale hýbou knižním trhem. Jde prý o to, aby existovaly ceny, které mají kulturní a společenskou prestiž a přitáhnou pozornost, vyšlou informace směrem ke čtenářům – čemu se věnovat, co nakupovat. K cenám lze přidružit také ankety, např. Knihu roku Lidových novin nebo Dobrou knihu Katolického týdeníku. Některá ocenění pak mají význam pro určité skupiny čtenářů: Cena Jiřího Ortena je jasně zaměřená na mladé autory do 30 let, existují žánrové nebo regionální žebříčky. O Ceně Evropské unie za literaturu Trávníček řekl: "Cena Evropské unie je taková cena necena. Je to spíš věc prestiže, těžko říct, jak velkého dosahu. Možná spíš politická než literární, přijde mi trochu umělá. V tom ale není jediná." Zato Magnesia Litera je podle něj z určitého pohledu nejprestižnější: "Má za sebou slušnou tradici, je logicky rozdělena na různé žánrové kategorie: beletrie, poezie, nauková literatura, překladová literatura,... Dokáže k sobě poutat pozornost – je v médiích, pořádají se i doprovodné akce. Je schopná od vyhlášení nominací po vyhlášení vítězů informovat o tom, co se považuje za hodnotnou literaturu."

Do zákulisí udělování Magnesie Litery, jejímž je porotcem pro publicistiku, Trávníček příliš nahlédnout nenechal – porotci se scházejí online, sdílejí tipy, rozdělují body v excelové tabulce. Prozradil ale vlastní klíč k hodnocení titulů: "Kolegům se nemohu dívat do hlavy. Sám jsem stoupencem toho, aby tam byly přítomny oba póly – aby ta kniha byla sama o sobě kvalitní a zároveň v ní byla potenciální rezonance, aby dokázala promluvit nejen k ´happy few´, tedy pár fajnšmekrům."

Celý rozhovor poslouchejte v archivu pořadu 13+.

(Laureáti Ceny Evropské unie za literaturu byli oznámeni po odvysílání pořadu, za Českou republiku se mezi ně probojovala Lucie Faulerová s románem Smrtholka.)