Kardinálové z "periferie" - s teologem Vaňáčem o novém papežově výběru

"Přes drobné inovace je to současné jmenování kardinálů zcela v intencích tradice," poznamenal v relaci 13+ teolog Martin Vaňáč k nadcházejícímu rozšíření kardinálského kolegia - papež František včera avizoval povolání 13 osob, příslušná konzistoř se uskuteční 28. listopadu.
Podle Martina Vaňáče lze jednu z inovací, o kterých hovořil, spatřovat zejména v papežově programu vycházet na periferie. "V praxi to znamená, že jmenuje kardinály z nových, nezvyklých míst, jako je nyní Rwanda nebo Brunej, a na druhou stranu opomíjí některá místa, kde kardinála tradičně měli - Paříž, Los Angeles, Benátky, Milán," zmiňuje Vaňáč. Připomíná, že stále klesá zastoupení evropských kardinálů ve skupině papežských volitelů, ale poměr pořád nevystihuje rozložení katolíků ve světě, kde se těžiště posouvá zejména na americký kontinent. Teolog, který je autorem disertace o českých kardinálech 20. století, poukazuje na kritiku, která zaznívá například od amerického jezuity Thomase Reeseho, aby mezi kardinály nebyli jmenováni představitelé kuriálních úřadů - mezi nově jmenovanými kardinály jsou z kurie dva, jedním z nich je nový prefekt kongregace pro kauzy svatých Marcello Semeraro. "S touto kritikou souzním. Pokud se má změnit mentalita kurie jako služebného orgánu jak pro biskupské konference, tak pro papeže, Reese, znalec vatikánského dění zdůrazňuje, že by lidé z kurie vůbec neměli být součástí církevní hierarchie," uvedl Martin Vaňáč.
Dodal, že ačkoli vnímá výběr nových kardinálů také z řad lidí, jimž je styl současného papeže blízký, neztotožňuje se zcela s interpretací, že František tímto způsobem ovlivňuje výbor svého nástupce. "Je to taková kvazi-kontinuita pontifikátu, ale víme, že to takto v dějinách nefungovalo. Nakonec i zvolení Františka kardinály těch předchozích pontifikátů může být příkladem," poznamenal pražský teolog s připomínkou, že za Františkova papežství poněkud klesá zapojení celého kolegia kardinálů jako poradního orgánu.
V rozhovoru jsme se zastavili u dvou jmen ze seznamu 13 nových kardinálů (mezi nimi bude například i kazatel papežského domu, kapucín Raniero Cantalamessa) - lze brát jako určitý signál ze strany papeže v povolání arcibiskupa ze Santiaga de Chile Celestina Aóse, když víme, že v Chile došlo k zásadní obměně biskupů kvůli skandálům se sexuálním zneužíváním? "Nepochybně výrazně přispěl a v kurii spolupracoval na opětovném získání důvěry chilské církve. Zároveň už překročil 75 let a je tedy otázkou, jak dlouho ještě bude na svém postu. Lze to jistě brát jako signál jisté stabilizace církevní hierarchie v Chile," hodnotí Martin Vaňáč s tím, že nedovede do detailu posoudit tamní situaci. Hovořili jsme také o jmenování kvardiána z Assisi, minority Maura Gambettiho, jediného z nových kardinálů mladších 80 let, který není biskupem. "Je to neobyklé, i když je tu určitý precedens u kardinála českého původu Michaela Czerného, který byl také mladší 80 let a biskupské svěcení přijal. Je pravda, že on je součástí kurie a toto je posun dál. Je to nepochybně vyznamenání a vstřícnost k jeho činnosti a vůbec k františkánům a Assisi," uzavírá teolog.